V Jindřichově Hradci byl odhalen památník událostem 17. listopadu, přišly desítky lidí
Nová pamětní deska v Jindřichově Hradci je věnovaná 17. listopadu, Dnu boje za svobodu a demokracii. Mramorový památník se zobrazením ruky s prsty do V jako symbolu vítězství je na budově Staré radnice. Pietní akce s odhalením desky se dnes po setmění na náměstí Míru zúčastnily desítky lidí. Svíčky zapalovali u blízkého sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice, u něhož se místní scházeli i při sametové revoluci v roce 1989.
„Je důležité si připomenout, že se našlo hodně lidí, kteří nevěděli, do čeho jdou, a doufali, že se povede systém změnit," řekl starosta Michal Kozár (ANO). Podotkl, že sám byl při sametové revoluci ještě malý kluk.
Na letošek sice nepřipadá kulaté výročí listopadových událostí, podle starosty je i tak vhodná příležitost si je víc připomenout, i ve světle války na Ukrajině, situace v Izraeli a jiného dění ve světě. „Že jsme za něco bojovali a něčeho chceme v budoucnu dosahovat," řekl.
Dnešní setkání pořádala radnice s jindřichohradeckým křesťanským sdružením mladých YMCA. Promluvili pamětníci dění ve městě z konce roku 1989. Nesouhlas mezi lidmi vyvolal jeden z nich, který se snažil řeč využít ke kritice současné vlády.
Farář Českobratrské církve evangelické Jan Blažek v úvodu připomněl, že tamní setkání při sametové revoluci začínala písní Ach synku synku, již měl rád i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Věděli jsme tenkrát, že potřebujeme v naší zemi toho hodně napravit, že těch koleček, která se polámala, je hodně," řekl před dnešním zpěvem písně, k němuž hrál na kytaru.
Na začátky sametové revoluce zavzpomínal také Zdeněk Kasper. Řekl, že se k morovému sloupu na náměstí vrací 17. listopadu pravidelně, stejně jako v minulých letech přinesl fotografii Václava Havla.
„V našem jednadvacetitisícovém městě jsem byl 19. listopadu (1989) já a tři estébáci u sloupu," uvedl Kasper, který tehdy studoval v Praze. Na vlastní kůži už předtím zažil stíhání komunistickou Státní bezpečností (StB), obviněný byl z rozvracení republiky. Koordinační centrum Občanského fóra pak bylo nějakou dobu u něj v bytě.
Jak politická situace v zemi dopadne, v prvních dnech po 17. listopadu v roce 1989 nikdo nevěděl. „Byli jsme s manželkou domluvení, že ona se ničeho zúčastňovat nebude, protože jsme měli malé děti. Kdyby něco, tak že to odskáču jenom já," řekl Blažek, který také patřil mezi tehdejší jindřichohradecké aktivisty.
