Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy. Ve svých pamětech z roku 2009 pak kritizoval "ožebračením statisíců lidí", které přinesl kapitalismus po roce 1989.

Demokratické základy v tuzemsku ohrožuje velká skupina lidí, kteří jsou nespokojeni s uspořádáním a směřováním státu. Alespoň to vyplývá ze situační zprávy, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Ve druhé polovině roku 2022 musela podle dokumentu Česká republika čelit celé řadě společenských, ekonomických i politických problémů, které představují živnou půdu pro extremistická a xenofobní uskupení.

Na transparentní účet prezidentského kandidáta Josefa Středuly na přelomu roku přistál pětimilionový dar od konzervativního člena ODS Richarda Benýška. Co oba pojí a odkud se znají? Nejen o tom se Josef Středula rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

V posledním dílu Politické koridy v tomto roce jsme se zeptali budějckých zastupitelů na to, co nejzásadnějšího čeká město v příštím roce. Zaznělo zprovoznění teplovodu z Temelína, rekonstrukce Kulturního domu Slavie nebo stavba dopravních domů.

Je výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky správným krokem a jaká rizika nese přijetí Chorvatska do Schengenu? Nejen o tom se v dalším dílu seriálu Bez servítků rozpovídala poslankyně Eva Decroix, která jako členka zahraničního výboru před nedávnem upozornila například na osudy ujgurských žen.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2018 získal více než půl milionu hlasů a skončil těsně před branami druhého kola, nyní se o post uchází podruhé. Nezávislý senátor Pavel Fischer v dalším díle seriálu Bez servítků hodnotí kroky Miloše Zemana a mluví o právech stejnopohlavních párů.

Téma malých modulárních reaktorů se ve veřejném prostoru začíná řešit čím dál více. Jaký názor na to mají českobudějovičtí zastupitelé? Je to podle nich budoucnost energetiky? Na to jsme se jich zeptali v dalším dílu Politické koridy.

Šestačtyřicetiletý senátor Marek Hilšer se netají tím, že se v prezidentské kampani hodlá opírat především o finanční dary od občanů. Proč by politici neměli přijímat sponzorské dary od velkých firem a jak může prezident ovlivnit boj s chudobou? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Podnikatel v IT a dlouholetý spolupracovník sportovní redakce České televize. To je Karel Diviš, který se rozhodl zapojit do boje o Pražský hrad. Rodák z České Lípy jako jeden z prvních kandidátů oznámil, že jeho tým posbíral více než padesát tisíc podpisů občanů. Proč se rozhodl kandidovat, je jako prezident připraven odhalit své soukromí občanům a proč by nesnesl v pozici hlavy státu člověka, který má komunistickou minulost? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Youtuber tak trochu jinak. Tak by se dal stručně charakterizovat Jan Špaček. Třiadvacetiletý student politologie na svém youtubovém kanále zveřejňuje reportáže s českými politiky a dalšími účastníky předvolebních akcí. S exministrem Karlem Havlíčkem probíral felaci místo inflace, s Andrejem Babišem naopak postavu tvaru hrušky. Odhadovat, kdy je ve své roli, je takřka nemožné. O motivaci točit virální videa, která respondenty uvádí do rozpaků, o názoru na Richarda Genzera i o největší politické personě polistopadové éry se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.