Vážení přátelé, dnešní povídání bude smutné. Před téměř 100 lety zahynul při seskoku z letadla mladý parašutista Antonín Ježek. Před čtrnácti dny jsme na radě města dostali na stůl materiál o obnově pomníku tohoto letce a parašutisty. Matně jsem si vzpomněl, že když jsem chodil v roce 1972 do první třídy, tak poblíž Branišovské silnice stál jeho pomník, který býval cílem našich školních pochodů.

Dnes jsem se byl podívat v radniční síni na výstavě, která je tematicky zaměřená na park Na Sadech. Již když otevřete dveře, upoutá vaši pozornost socha Josefa II. Je to tedy spíše kamenný podstavec a na něm je umístěna v nadživotní velikosti bronzová busta mocnáře. Když přijdete blíže, poznáte, že se jedná o maketu, která je vyrobena z drceného vápence, prolitého pryskyřicí. Zasloužili se o ni studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Krumlově. Celkem ji vyráběli 6 měsíců a celý model váží více než 200 kg. Parádní práce. Jaký byl ale osud originálu?

Vandal poškodil pomník a pamětní desku Bohumila Hasila, jenž převáděl lidi přes Šumavu z komunistického Československa na Západ. Pamětní deska je umístěna na zdi hřbitova v Českých Žlebech na Prachaticku. Pomník je zhruba o kilometr dál, kde Hasila v září 1950 při jednom z přechodu hranic pohraničníci postřelili, Hasil zranění podlehl.

Pietní místo pro rodiče, kterým během těhotenství nebo při porodu zemřelo dítě, zřídili na hřbitově v Třeboni na Jindřichohradecku. Zemřelé děti připomíná pomník, který vytvořil z hořického pískovce sochař Lukáš Šimek. Symbolizuje lůno matky a nenarozený plod.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na pomník Adalberta Lanny z roku 1879. Přečkal podle něj několik politických režimů. Padl až kolem 25. května 1945 za pomocí řetězů a traktoru. Někteří ale tvrdí, že to nebyl traktor, ale ruský pásák.

Výročí 115 let od odhalení památníku rychtáře Jakuba Kubaty připomněly včerejší slavnosti poblíž Zbudova na Českobudějovicku. Návštěvníci mohli v prostředí Zbudovských Blat vidět průvod s koňským spřežením, vystoupení kapel nebo tanečních souborů. Hlavním smyslem akce bylo připomenout společnosti postavu rychtáře Kubaty, který byl podle legendy jako vůdce odporu sedláků proti šlechtě v 16. století popraven.

Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Adalberta Lannu. Tedy na jeho pomník, který stojí mezi Kanovnickou ulicí a Lannovou třídou. V roce 1945 byl stržen, ale do té doby přežil několik politických systémů.

Celkem 13 plaket, coby ocenění za péči o válečné hroby a pamětní místa na jihu Čech, předala hejtmanka Ivana Stráská. Již tradičně jí u toho asistoval Imrich Vetrák z odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky.

Zhruba tři metry vysoký pomník schovaný na kraji lesa poblíž Budějovického předměstí v Písku připomíná, že nedaleko stála vila, kde pravidelně trávil léto prvorepublikový ministr financí Alois Rašín. Dům, kam se svou rodinou jezdil a později jej chtěl i koupit, už neexistuje. Proto místa, která si Rašín tolik oblíbil, dnes už symbolizuje jen kamenný pomník s bronzovou deskou. První československý ministr financí přitom patřil k pěti takzvaným mužům 28. října, kteří měli velký podíl na vznik republiky v roce 1918.

Na Zbudovských blatech bylo o víkendu nabito. Letošní, široko daleko proslavené, Kubatovy slavnosti totiž přilákaly v jejich novodobé historii rekordní počet návštěvníků. Tradiční akce, podporované Jadernou elektrárnou Temelín Skupiny ČEZ, se zúčastnila bezmála tisícovka lidí.