Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, lidé zahajují postní dobu. Ze mší, které se v tento den konají, odcházejí křesťané s takzvaným popelcem, znamením popela na čele. Lidé tímto symbolicky vstupují do čtyřicetidenního období půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Půst nemusí znamenat pouze zdrženlivost v jídle, lidé mohou zkusit omezit i sociální sítě nebo zbytečnou kritiku ostatních lidí.

Dnešní středa je odlišná tím, že je označena jako Popeleční. Ta je vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Pojďme si přiblížit zajímavosti a historické souvislosti spojené s tímto, minimálně pro křesťany, významným dnem.

Tradice masopustu je u nás oslavována již dlouhá léta. Počátek období 40denního půstu před Velikonocemi nachází své počátky již ve starověkém Římě. V Českých Budějovicích se masopustní koleda konala již po čtyřiadvacáté, a opět den před Popeleční středou.

V řadě měst a obcí na jihu Čech vrcholí přípravy na letošní masopust. Dolaďují se programy, chystají kostýmy do průvodu. Třídenní svátek by měl vrcholit v úterý 4. března průvody maškar. Mnohde se ale tradiční datum nedodržuje.

Masopustu se dříve říkalo časovému úseku od Tří králů do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Závěrečný den tohoto období, masopustní úterý, letos vychází na 12. února.