Dneska je Popeleční středa, kterou se vstupuje do čtyřicetidenního půstu
Dnešní středa je odlišná tím, že je označena jako Popeleční. Ta je vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Pojďme si přiblížit zajímavosti a historické souvislosti spojené s tímto, minimálně pro křesťany, významným dnem.
Popeleční středa dle křesťanství první den postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Protože jsou Velikonoce svátkem pohyblivým, i datum Popeleční středy je každý rok jiné.
Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Přijetí popele je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se svého hříchu. Popel, symbol smrti, se v našich zeměpisných šířkách získává ze spálených rozvitých pupenů jívy, tzv. kočiček, posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.
Popeleční středa je dnem přísného půstu, nesmí se maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení. Z historie platí, že v tomto období už lidé dojedli maso ze zabijaček a ještě nepřišel čas mláďat koz, či beránků. Proto jedli většinou kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, maximálně měli ryby, čili jídla postní. Organismus se pročistil a dost si oddechl před blížícím se jarem, kdy se příroda probouzí do svého nového, vitálního cyklu.
Ve světské rovině na Popeleční středu vesnicích mládenci obřadně „pohřbívali“ basu, symbol masopustu a vesnických tancovaček. Protože tento den všechny ženy měly svátek, je nazýván také Škaredou středou. V tento den se také nepralo prádlo, protože by to ničemu nepomohlo a zůstalo by celý rok špinavé.
