Celkem sedm kamenů zmizelých umístili ve středu zástupci Paměti národa do českobudějovických ulic. Připomínají osudy židovských rodin, které se staly oběťmi nacistického režimu. Čtyři kameny jsou věnovány rodině Holzerových, která žila v českobudějovické Panské ulici.

Sanitky, terénní auta, náklaďák, desítky generátorů, plicní ventilátory i hračky pro děti přivezli do Kyjeva dobrovolníci organizace Post Bellum. Cesta z Prahy jim trvala pět dní, na místě je přivítal i český velvyslanec Radek Pech.

Bohatou diskusi vyvolalo umístění vraků z Ukrajiny na českobudějovické Lannově třídě. Někteří lidé ji vítají, část obyvatel je proti. V reakci na reportáž z instalace zničených automobilů zveřejňuje Budějcká Drbna odpovědi na otázky, které zaznívají veřejným prostorem nejčastěji. Na podrobnosti k instalaci se redakce ptala jihočeské pobočky Paměti národa.

Neziskové organizace v České republice vyhlásily sbírky na pomoc lidem na Ukrajině v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který na jejich území rozpoutal Putinův režim. Zájemci mohou finančně přispět ve sbírkách osvědčených organizací jako jsou Člověk v tísni nebo Charita Česká republika. Výtěžek většiny sbírek pomůže lidem zasaženým válkou zajistit základní životní potřeby.

V Českých Budějovicích budou první Kameny zmizelých, které připomínají zavražděné židovské občany města. Pět jich bude v ulici U Tří lvů a jeden na Mánesově třídě. Kameny zmizelých - takzvané Stolpersteine jsou mezinárodní dlouhodobou aktivitou. Vznik takových šesti míst v Českých Budějovicích schválila rada města a vyhověla tak žádosti společnosti Post Bellum.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

Ke „kulatým osmičkovým výročím“ patří i výročí 1. vídeňské arbitráže z listopadu 1938. Krátce po uzavření Mnichovské dohody byla okleštěná republika donucena předat i značnou část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi Maďarsku. Výrazně se to dotklo Židů žijících v těchto oblastech. Právě jim tentokrát věnujeme Příběhy 20. století.