Celkem 13 plaket, coby ocenění za péči o válečné hroby a pamětní místa na jihu Čech, předala hejtmanka Ivana Stráská. Již tradičně jí u toho asistoval Imrich Vetrák z odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky.

V pátek vás čekají hned tři zajímavé hudební akce: Charitativní koncert pro Kryštofa v Evangelickém kostele, Duo Matouš Hamerník a Tomáš Lísal v Jihočeské vědecké knihovně a Koncert Vojta Violinist v Horké vaně.

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na budějckou Besedu.

Zhruba tři metry vysoký pomník schovaný na kraji lesa poblíž Budějovického předměstí v Písku připomíná, že nedaleko stála vila, kde pravidelně trávil léto prvorepublikový ministr financí Alois Rašín. Dům, kam se svou rodinou jezdil a později jej chtěl i koupit, už neexistuje. Proto místa, která si Rašín tolik oblíbil, dnes už symbolizuje jen kamenný pomník s bronzovou deskou. První československý ministr financí přitom patřil k pěti takzvaným mužům 28. října, kteří měli velký podíl na vznik republiky v roce 1918.

Od loňského podzimu do letošního dubna komplikacím souvisejícím s chřipkou podlehlo 225 lidí. Lidé se přitom více bojí epidemií exotických druhů chřipky. Podle Státního zdravotního ústavu zabíjí více "běžná" chřipka, která má za posledních 50 let na svědomí 75 procent úmrtí na chřipku.

Velkou připomínkou stého výročí vzniku Československa budou letošní Kaplické slavnosti. Dvoudenní akce, která začíná už v pátek 31. srpna odpoledne, nabídne nabitý program plný zábavy pro malé i velké.

Hrdelní případy mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945–1948. Kniha, která bezesporu vzbuzuje emoce a za kterou je podepsaný amatérský českobudějovický badatel Jan Ciglbauer. O čem vypráví? Více již v rozhovoru.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

Hradební věž na pravém břehu Malše se do konce 19. století uváděla jako věž Spilhaybl, zřejmě podle měšťana a purkmistra v roce 1466 George Spilhaybla, který vlastnil sousední dům. Potom převážil název Železná panna, který byl atraktivnější než Špilhajbl a zejména proto, že železná panna byl podle pověsti nástroj na mučení nešťastníků. Nástroj měl jakési paže opatřené bodly, které svíraly provinilce. Pacholek paže utahoval a písař zapisoval, co mučedník přiznává. Není to však doloženo. 

Na rohu Hroznové a České v domě, který se dnes přestavuje, býval do roku 1904 hostinec U Fulínů. Původně to byla chvalná i nechvalná restaurace U Tyrola. Náplní a skladbou hostů se řadila mezi podniky ve městě s názvy Tripolis, Port Artur, Afrika, Zum blaue Donau a podobně.