Jindřichohradeckou likérku Fruko-Schulz koupí pražská strojírenská firma. Podíly prodají ruští akcionáři ze skupiny Ladoga, kteří drží 90 procent, svůj desetiprocentní podíl prodá i Nejedlý. Jde o transakci za stovky milionů korun. Likérka mění majitele, protože kvůli válce na Ukrajině a ruským vlastníkům přišla o některé odběratele a spolupráci s ní ukončila i banka. Za loňský rok čeká firma zisk, předloni měla ztrátu. Rusko je pro ni hlavní exportní trh, z Ukrajiny má teď nabídky, aby pro tamní firmy vyráběla vodku.

Insolvenční soud rozhodl, že Písek obdrží více než 50 milionů korun, které měl na spořicím účtu u ruské banky Sberbank CZ. Česká síť banky zkrachovala loni, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Písek by mohl peníze získat ještě do konce roku.

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastnila firmu z 90 procent.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.

O účasti ruských sportovců za aktuálních podmínek mluví jako o reklamě na válku. Bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek bojuje za nastavení nových pravidel, která jim dovolí startovat a zároveň nebýt nástrojem propagandy. Sám uvažuje o vstupu do politiky. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Hned několik stržených vlajek řeší zástupci jihočeského Písku. Někdo v těchto dnech strhl českou a sovětskou vlajku u památníku setkání spojeneckých armád u hřebčince, další vlajka - tentokrát městská - se stala terčem vandalů u památníku 4. obrněné divize americké armády Na Štychu před Základní školou T.G. Masaryka.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Soud ve čtvrtek projedná případ dezinformátora a pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela viněného ze šíření poplašné zprávy kvůli výrokům o jaderném útoku. K budově Obvodního soudu pro Prahu 1 mají podle všeho dorazit také jeho příznivci.

Ruskou invazi na Ukrajinu i rok po jejím začátku většina lidí stále odsuzuje, nicméně proti loňskému únoru jich je méně. Za neobhajitelné považuje kroky Ruska vůči Ukrajině 75 procent Čechů, loni krátce po začátku konfliktu stejně odpovědělo 87 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.

Soud tento týden vyhlásil konkurz na majetek dezinformátora a pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela. Předcházelo tomu lednové zrušení jeho oddlužení. Podle soudce Zdeňka Strnada se nesnažil co nejvíc uspokojit své věřitele. Navíc napomohl vyvést část peněz, které insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty. O neochotě Vrabela splatit své dluhy svědčí také to, že z dluhu 2,7 milionu korun splatil za 17 měsíců 14 500 korun. Pro úspěšné oddlužení je potřeba splatit 30 procent dluhu.