Popularizátora vědy Jiřího Horáka zná široká veřejnost spíše pod přezdívkou Smokeman. Sám nemá rád „špatný“ kouř, a proto Čechy učí, jak správně topit, aby neobtěžovali okolí, a zároveň byli ohleduplní ke svým peněženkám. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Opakuje se to každý rok na jaře. Jakmile se venku se oteplí, lidé se houfně pouštějí na svých zahradách a v okolí chalup do vypalování suché trávy, listí, porostů, lesní hrabanky a spalování zbytků po zimě. To s sebou nese řadu rizik. Každoročně takové aktivity navyšují počty požárů a tudíž i zásahů hasičů.

Po devíti letech intenzivního provozu prošla generální opravou část technologie na spalování čisté biomasy v Energetickém centru Jindřichův Hradec. Významný zdroj ekologické energie, který ročně vyprodukuje více než 40 milionů kilowatthodin elektřiny a zhruba 110 000 gigajoulů tepla, se do trvalého provozu po 3 měsíčních zkouškách vrátí začátkem prosince.

Zvýšený počet požárů v přírodním prostředí evidují každoročně jihočeští hasiči v tomto období. A není tomu jinak ani v letošním roce. Od začátku dubna už byli povoláni k několika takovým požárům. Naštěstí při nich nevznikly žádné škody.

Již více než rok si občané Českého Krumlova stěžují na nelibý zápach, který svým nakyslým charakterem připomíná siláž. Za možný zdroj někteří označují Teplárnu Přísečná, závod na výrobu tepla a elektrické energie technologií spalování dřevní hmoty. Mohou být tyto domněnky oprávněné? Odpověď na otázku hledala Budějcká Drbna přímo v teplárně, kde se setkala s Jindřichem Beznoskou, předsedou představenstva společnosti Carthamus, která teplárnu vlastní a provozuje.

Noc na 1. května je odpradávna spojena s pálením čarodějnic. Že jde z požárního hlediska o velmi nebezpečnou záležitost, která může skončit i s tragickými následky, není jistě nutné zdůrazňovat.