Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy. Ve svých pamětech z roku 2009 pak kritizoval "ožebračením statisíců lidí", které přinesl kapitalismus po roce 1989.

Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

Babiš je lhář. To je název webové stránky, která představuje přehledný seznam doložených nepravd, jež bývalý premiér a současný kandidát na prezidenta vypustil do éteru. Autorem stránek je programátor a manažer IT firmy Miroslav Suchý. Seznam zprvu tvořil sám pro sebe, aby měl pádné argumenty, když diskutuje s příznivci Andreje Babiše.

Ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů jihozápadně od Strakonic, se rozkládá obec Hoslovice. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Tři stavby, které byly svědky nelehkého života posledních mlynářů.

Kauza poslance Dominika Feriho otevřela otázku, zda by se politici a vůbec veřejně činní lidé měli třást před justicí více než ti ostatní. Měli, a měli by s vědomím této skutečnosti už do politiky jít.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.

V Česku se dnes chystají desítky akcí, kterými si lidé připomenou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.

Dvě skvělé české zpěvačky se představí v Budějcích hned zkraje týdne. Zajít ale můžete i do Jihočeského divadla na hru Elity.

16. ledna si lidé na vzpomínkových akcích v Česku a zahraničí připomenou hrdinný čin studenta, který se před 50 lety na Václavském náměstí na protest proti vývoji v Československu po sovětské invazi upálil.