VIDEO: Česká republika si připomene srpen 1968 a 1969, Milion chvilek chystá pochod
V Česku se dnes chystají desítky akcí, kterými si lidé připomenou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.
Tyto události si připomeneme i pochodem v Budějcích, který půjde od křižovatky Lannovy třídy a Štítného ulice, od bývalého sídla StB na náměstí Přemysla Otakara II. Akce s názvem „Když už do lidí stříleli naši“ začíná na Lannovce v půl šesté.
21. srpen 1968 nese název "den zrady". Zatímco události z 21. srpna 1969 v duchu tehdejších dobových protestních letáků je chápán jako "den hanby", protože do lidí už nestříleli cizí okupanti, ale Čechoslováci. Přesněji příslušníci Lidových milicí, jimž se tehdy říkalo "ozbrojená pěst dělnické třídy". Desítky až stovky lidí byly zraněny. Pět mladých lidí bylo zastřeleno. Nikdo z pachatelů se ani po revoluci 1989 nedostal k soudu. Oběti ani pozůstalí nikdy nebyli odškodněni.
Největšími ohnisky odporu byly 21. srpna 1969 Praha, Brno a Liberec, ale také Karlovy Vary. Bojovalo se však i v dalších větších českých městech jako například v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Ostravě či Havířově. Na Slovensku už méně. Normalizace tam proběhla rychleji. Slovákům navíc vyhovovalo federativní uspořádání republiky, o které předtím desetiletí marně usilovali.
Protest sebeupálení
V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 6 300 tanků, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 tisíc až 500 tisíc mužů.
Dne 8. září 1968 se na celostátních dožínkových slavnostech na varšavském stadiónu zapálil na protest proti okupaci čtyřiačtyřicetiletý Ryszard Siwiec. Na následky popálenin o čtyři dny později zemřel. I když jeho čin viděly tisíce lidí, režimu se podařilo přesvědčit veřejnost, že se jednalo o duševně narušeného jedince, takže pravý motiv jeho sebeupálení vyšel najevo až po roce 1989.
V lednu 1969 se na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti k okupaci Československa upálil na Václavském náměstí v Praze student Jan Palach. Jeho čin inspiroval sérii napodobitelů, mezi nimi Jana Zajíce, Evžena Plocka, Josefa Hlavatého a Michala Lefčíka. V Maďarsku se poté na protest proti okupaci upálil učeň Sándor Bauer. V Lotyšsku se o sebeupálení pokusil student matematiky Elijahu Rips, který svůj čin přežil.
