V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 4 v Krajinské ulici. Oficiálně to byl Kožešinový dům, továrna čepic a sklad dámských klobouků, Antonín Markgraf. V průběhu let se ale mnohé změnilo.

Na pohledu Lannovkou směrem k nádraží je vidět, jak je v těch místech široká. Skoro tam mohlo být náměstí (Václavák v Praze je také vzhledem k délce více ulice než náměstí). U sadů je Lannovka užší. Část Lannovky u nádraží je mladší než část od sadů k Jeronýmově ulici. Vedla tudy stará silnice na východ do Třeboně. Po roce 1816 převzala funkci výpadovky směr Třeboň a dále na Vídeň nová třída Rudolfovská.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidí.

Edvard Beneš je jedním ze zakladatelů našeho státu, bez kterého by nevzniklo samostatné Československo, respektive posléze ani Česká republika. Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská to uvedla během pietního aktu u příležitosti 134. výročí narození našeho druhého prezidenta, který se odehrál v pondělí 28. května v Sezimově Ústí.

My Češi máme dokonalý smysl pro humor. Mnohdy je ironický, místy sarkastický a k naturalismu také nemá úplně daleko. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že sedmdesát let od komunistického puče v Československu dochází k lákání pohlavárů této ideologie k podpoře menšinové vlády v demisi. Chce to opravdu odvahu a správné povahové vlastnosti. A takové kádry v našich končinách máme.

Na co tento týden do Cinestaru do kina? Tři premiéry nabízí skvělou zábavu!

Rudolfovská silnice (dnes třída) byla určena c. k. dvorským dekretem z roku 1770, který stanovil povinnou silnici z Budějovic přes Třeboň a Tušť dále do Rakouska a Vídně. Z důvodu různé c. k. administrativy se začala stavět až v roce 1800.

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku, která se projeví i v letošních volbách – někteří hledají útěchu ve vzpomínkách, někteří hledají sociální jistoty a někteří pořád čekají na mesiáše…

Okolí obce České Žleby je oblastí tzv. jižní Šumavy, které bylo především v letech 1948-1950 nejčastěji využíváno k ilegálním přechodům československých hranic do Bavorska osobami pronásledovanými po Únoru 1948 komunistickým režimem. Nejpoužívanější stezka svobody vedla od Milešic lesní cestou mezi Bobíkem a Boubínem k Lenoře a po překročení Teplé Vltavy dále Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova do bavorské osady Schnellenzipf. Druhá stezka, používaná především bratry Hasilovými, vedla po přebrodění Teplé Vltavy u Soumarského mostu kolem osady Dobrá a po překročení silnice pod Českými Žleby okrajem osady Radvanovice na louky mezi Horní a Dolní Cazov a po okrajích lesů a kolem kamenných valů dolů přes hraniční Mechový potok do lesa v blízkosti Schnellenzipfu.

Před pěti lety, dne 26. července 2011, zemřel Jan Mašek, jeden z nejvýznamnějších jihočeských převaděčů a takzvaných agentů-chodců, který po únoru 1948 pomohl k útěku za hranice do Německa sedmadvaceti spoluobčanům. Pojďme si krátce připomenout jeho život a činnost.