Českobudějovická teplárna startuje novou topnou sezonu. Dnes začala celý rozsáhlý distribuční systém, měřící 163 kilometrů, nahřívat, aby už o chladném prodlouženém víkendu mohla teplo dodávat do sítě.

Několikaměsíční zpoždění nabere stavba horkovodu mezi Temelínem a Českými Budějovicemi. Podle stavební firmy Tenza stavbu zkomplikovala epidemie koronaviru, kvůli které chyběli zahraniční dělníci. Práce zpomalilo i deštivé počasí. Po dokončení horkovodu ušetří budějcká teplárna kolem 80 tisíc tun hnědého uhlí ročně, které nahradí teplo z temelínské jaderné elektrárny.

Hnědé uhlí je nejpoužívanější zdroj pro kogenerační výrobu elektrické energie a tepla v budějcké teplárně. Jeho podíl však bude postupně klesat. Zatímco například vloni mělo uhlí skoro stoprocentní podíl při výrobě, brzy by to mělo být už jen 65 procent a po výstavbě nového kotle na dřevní štěpku a následně i spuštění ZEVO by už nebylo potřeba vůbec. Značný podíl při výrobě energií by nově získala právě biomasa, mezi kterou se štěpka řadí, a následně pak také energeticky využitelné odpady.

Tradiční způsob nakládání s komunálními odpady čekají velké změny. Evropská unie stanovila jasné cíle. 65 procent odpadů se má zrecyklovat, 25 procent energeticky využít a maximálně 10 procent lze uložit na skládku. Česká republika se musí během tohoto roku rozhodnout, jak naplní tuto vizi. Jihočeský kraj ani krajská metropole nezůstávají stranou a hledají způsob, jak optimálně nastavit budoucí systém hospodaření s odpady. Co si vlastně představit pod pojmem ZEVO a co by jeho vybudování pro Budějce znamenalo?

Ani dvouměsíční nouzový stav, který v Česku skončil 17. května, rozvoj Teplárny České Budějovice nezastavil. Městské firmě se podařilo v chodu udržet všechny investiční akce a velké opravy, významné pro její stabilní fungování a další rozvoj. Jde třeba o novou hlavní výměníkovou stanici, důležitou pro efektivní řízení horkovodů spojené s možností využít turbínu TG6, nebo opravu tlakové části kotle K11. To je poslední větší investice do tohoto uhelného zdroje, jehož životnost skončí v letech 2028/29. Následně bude i tento kotel nahrazen obnovitelnými zdroji energie v podobě biomasy a komunálních odpadů a spalování uhlí nebude dále pokračovat.

K pohotovostním servisním zásahům, které českobudějovická teplárna zajišťuje nepřetržitě 24 hodin denně, bude její četa vyjíždět elektrickou dodávkou Renault Kangoo Z.E., vévodící ve své kategorii na evropském trhu. Jde o dvoumístný furgon se speciální dílenskou vestavbou, určený pro městský a příměstský provoz.

Aktuální chřipková epidemie, která zasáhla Jihočeský kraj, nemá v Teplárně České Budějovice vliv na nepřetržitý, pětistěnný provoz výroby a distribuce tepla a elektřiny. Je to i díky aktivitám, které firma svým zaměstnancům dlouhodobě nabízí a to včetně bezplatného očkování.

O necelá dvě procenta více zaplatí v příštím roce budějcké domácnosti za teplo odebírané od městské teplárny. Na průměrnou domácnost, která spotřebuje kolem 25 gigajoulů tepelné energie, to vychází o 24 korun a 27 haléřů měsíčně více. Podle teplárny je to výrazně méně než očekávaný růst inflace za letošní rok.

Českobudějovickou teplárnu lidé vnímají jako tradiční a fungující podnik ve vlastnictví města České Budějovice. Nejvíce jsou spokojeni samotní zákazníci, podle věku pak lidé nad 50 let. Oceňují hlavně spolehlivost dodávek a nonstop servis.

Bývalé odkaliště teplárenského popílku na Srubci se promění v přírodní lesopark. Teplárna tam plánuje v polovině roku 2021, kdy skončí rekultivace místa, vysadit zeleň. Náklady na samotnou rekultivaci jsou kolem 130 milionů korun.