Stavba horkovodu z Temelína nabírá zpoždění. Po jeho dokončení se ušetří 80 tisíc tun hnědého uhlí ročně
Několikaměsíční zpoždění nabere stavba horkovodu mezi Temelínem a Českými Budějovicemi. Podle stavební firmy Tenza stavbu zkomplikovala epidemie koronaviru, kvůli které chyběli zahraniční dělníci. Práce zpomalilo i deštivé počasí. Po dokončení horkovodu ušetří budějcká teplárna kolem 80 tisíc tun hnědého uhlí ročně, které nahradí teplo z temelínské jaderné elektrárny.
Temelínské teplo by mělo pokrýt třicet procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Už teď je jasné, že se ale spuštění testovacího provozu horkovodu nestihne v nadcházející topné sezoně. „Nicméně zahájení dodávek tepelné energie však stále očekáváme na konci příštího roku, jak předpokládá podepsaná smlouva,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Zpoždění potvrzuje také ČEZ, který šestadvacet kilometrů dlouhé potrubí za 1,44 miliardy korun staví od loňského jara. „Můžeme potvrdit, že nám dodavatel oznámil zpoždění a rozvolnění prací v důsledku pandemie koronaviru. S dodavatelem intenzivně jednáme a rozsah zpoždění si upřesňujeme,“ potvrzuje mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Časově se zpoždění pohybuje v měsících, nicméně bližší časové určení, stejně jako obchodní záležitosti, jsou podle něho předmětem probíhajících jednání. „Aktuálně práce běží na předávací stanici. Jde o zcela novou budovu, jejímž hlavním úkolem je vracet vodu zpět do elektrárny,“ doplňuje.
Celou stavbu podle zhotovitele, kterým je společnost Tenza, zbrzdila koronavirová epidemie. „Co se týče samotných termínů realizace, je pravda, že se v důsledku mimořádných opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru potýkáme se zpomalením průběhu stavebních prací, a to zejména vlivem nedostatku zahraničních pracovníků, s nimž v průběhu realizace projektů spolupracujeme,“ potvrdila vedoucí oddělení propagace společnosti Tenza Barbora Vraná.
Svou roli sehrála také nepřízeň počasí. „Dalším mimořádným faktorem, ovlivňujícím průběh výstavby napáječe, bylo letošní deštivé počasí, které nám opakovaně zaplavovalo výkopy a omezovalo pohyb těžké techniky v podmáčeném terénu,“ doplnila Vraná.
Jaké bude definitivní zpoždění stavby není jasné. „V současnosti intenzívně jednáme s investorem projektu o uvedených skutečnostech a jejich dopadu na časový harmonogram stavby, proto vám nejsme schopní poskytnout detailnější odpověď,“ řekla Vraná.
A proč je propojení temelínské jaderné elektrárny a budějcké teplárny zásadním krokem do dalších let? Už v úvodu zmíněné hnědé uhlí je v tento moment nejpoužívanější zdroj pro výrobu elektrické energie a tepla v budějcké teplárně. Podíl uhlí při kogenerační výrobě však dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2015 mělo skoro stoprocentní podíl při výrobě, po zprovoznění temelínského horkovodu by to mělo být už jen 65 procent
„Připojení tohoto bezemisního zdroje bude mít pozitivní vliv mimo jiné na stabilizaci ceny tepla, jelikož se sníží dopady externalit, které neumíme zcela řídit, neboť souvisí zejména se změnami evropské či národní legislativy,“ zdůraznil Král.
Tím však proces vedoucí ke snížení množství fosilních paliv nekončí. Po výstavbě nového kotle na dřevní štěpku a následně i spuštění ZEVO se zcela změní podíl zdrojů pro dodávky energií ve městě. Zhruba třetinu pokryje biomasa a další třetinu by obstaralo plánované ZEVO, které k výrobě využije komunální odpad. Jen přibližně tříprocentní podíl pak bude patřit zemnímu plynu. Vzniká tak mix lokálních paliv, který je unikátní svým rozsahem i přístupem k udržitelnému způsobu života.
„V delším časovém horizontu jsme přesvědčeni, že zákazníci odebírající dálkové teplo či chlad budou za své odpovědné chování odměněni nejenom bezstarostným využíváním našich služeb, dobrým pocitem z ochrany ovzduší v hustě osídlené lokalitě či sounáležitosti s místní, budějckou komunitou, ale že při využívání našich čistých energií ušetří ještě více nákladů, než je tomu dnes. Pokud by se však, zcela hypoteticky, nedařilo dlouhodobě dokončit například tepelný napáječ z Temelína, ohrozilo by to naplňování naší ambiciózní Strategie pro zelené město, která počítá s ukončením spalování fosilních paliv ještě před oficiálními evropskými termíny na dekarbonizaci energetiky. Museli bychom tedy dále nakupovat hnědé uhlí či zemní plyn, a protože se chováme zodpovědně tak i související evropské povolenky za vypouštění CO2 do ovzduší,“ doplnil Král a uzavřel: „Využívání místně dostupných zdrojů energie je přitom naprosto běžné. Lidé od nepaměti sdíleli společný zdroj tepla, shromažďovali se kolem něho a hospodařili s dostupnými zdroji. Je to lidská přirozenost a selská logika. A ta je nám na jihu Čech stále ještě vlastní.“
