I první březnový čtvrtek patří pohledu do historie. Jan Schinko si v rámci dalšího dílu Drbny historičky vzal pod lupu Rudolfovskou třídu. Ta se začala dříve stavět jako císařská silnice, ale kvůli válkám se dokončila o hodně let později.

Konspirační teorie... Pro někoho celoživotní vášeň, pro druhého jen snůška nesmyslů. Českobudějovický spisovatel Petr Junek upozorňuje, že se z mnoha konspiračních teorií stal fakt, a proto je třeba k nim přistupovat naprosto vážně. Petr před dvěma lety vydal knihu Stigma Diabolicum, se kterou jezdí přednášet po různých koutech České republiky. Jeho názory mohou být pro mnohé kontroverzní, čehož si je vědom. Nijak se s nimi ale netají a naopak je rád formou zmíněných přednášek šíří mezi lidi.

Vila Lischoli - známá romantická vila rodiny Hardtmuthů v ulici U Zimního stadionu. Dříve také nazývaná jako vila Matylda, nebo vila Lamezánka. Tak na tu se ve svém dalším díle seriálu o historii zaměřil Jan Schinko.

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko se blíže podíval na Mlýnskou stoku, která dříve podle Karla Kakušky byla Malší a dnešní Malše byla jen upraveným ramenem, ne-li stokou.

Ponuré místo, které již bylo svědkem tolika úmrtí, až je to překvapující. Křižovatka U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany vypadá nenápadně, ale zdání klame. Odehrálo se zde plno smutných příběhů. Po některých z nich pátral Jan Ciglbauer ze spolku Severní Českobudějovicko, který odpovídal na následující otázky.

Pátek třináctého beru jako normální den. Jen si ho ale po včerejšku budeme připomínat víc než kdy jindy. Alespoň ten listopadový. Teroristické útoky v Paříži, při kterých zemřelo minimálně 150 lidí, mění Evropu. A není to poprvé. Nicméně teď to pro nás může být zásadní.

Historik Jan Schinko nezahálí ani během letních dní a pro čtenáře Budějcké Drbny pravidelně připravuje příběhy a zajímavosti z krajského města. Tento čtvrtek se Drbna historička věnuje Samsonovi. Tedy biblické postavě, která zdobí kašnu na hlavním náměstí města.

Ačkoliv se ke konci války přestěhovalo budějcké gestapo do Hardmuthovy vily na dnešní Lidické třídě, dlouho v ní nevydrželo. 5. května roku 1945 vypuklo v Praze povstání proti nacistické okupaci, které se rychle šířilo do celé země. Ještě téhož dne se velitel budějckého gestapa Hans Möhrbek rozhodl se svými zaměstnanci opustit město.

Nejméně 1500 zatčených prošlo během II. světové války budějckým gestapem. Mnoho z nich se dočkalo teroru, mučení a smrti. Zatímco někteří gestapáci působili na jihu Čech jen několik týdnů, našli se tací, kteří se zde zdržovali po celou dobu války.

Je 70 let po válce a v budějckých ulicích opět zuří boje, respektive zuřily... Rána za ránou, křik raněných vojáků, hučení těžké techniky. Prostor před Jihočeským muzeem se dnes proměnil v nemilosrdnou válečnou zónu, ze které běhal mráz po zádech. A to i přes to, že jsme všichni věděli, že se jedná jen o simulaci - ukázku střetu německých vojáků s Rudou armádou na konci 2. světové války. Když si ale člověk uvědomil, že se před 70 lety nejednalo o hru, nýbrž vážnou realitu, pracujícím emocím se neubránil.