Vraky tří automobilů si ode dneška mohou prohlédnout lidé na Lannově třídě v Českých Budějovicích. Připomínají válku na Ukrajině a vypráví mimo jiné osud rodiny, která se snažila dostat z bombardovaného města Irpiň. Výstava Paměti národa potrvá do 6. listopadu.

Na vztahu Budějovického Budvaru k ruskému trhu se nic nemění. Vedení pivovaru zopakovalo, že na tomto území nepodniká. Národní podnik zároveň dodal, že nemá v plánu na tomto postoji nic měnit do ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích zve všechny zájemce o historii na akci Válka a vojenství v době Jana Žižky, která se koná v sobotu 30. července 2022 od 10:00 do 17:00 hodin v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova. Vstup na akci je zdarma. Dozvíte se, jak vypadal středověký válečník, zda bylo možné mezi nimi najít i plně vyzbrojené šlechtice s výstrojí a oděním dle poslední módy, jak probíhal boj v době Jana Žižky, jak těžká byla zbroj těžkooděnce a jak se v ní pohybovalo. Také zjistíte, jak to bylo s rozvojem palných zbraní v husitských dobách.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Nejasné okolnosti doprovází smrt Friedricha Davida. Bývalý českobudějovický vládní komisař, který nařídil zničení synagogy, zemřel na den přesně před 77 lety. Není jasné, zda byl zavražděn, nebo si vzal život sám. Od demolice synagogy letos uplyne 80 let.

Dlouhá léta byl jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Zároveň dostal prvního podezřelého z válečných zločinů na území Jugoslávie před spravedlnost. Řeč je o Vladimíru Dzuro, který svou kariéru odstartoval na vršovické kriminálce. Později rozkrýval masakr na farmě Ovčara u chorvatského Vukovaru, kde zahynulo přes 260 lidí. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Dnes jsem přemýšlel o tom, jakou motivaci mají lidé v České republice k tomu, aby na zdi, chodníky, lavičky nebo dokonce dveře kostela čmárali písmeno Z. Přemýšlel jsem taky o tom, co se honí v hlavě člověku, který si na domácí oslavě ozdobí chlebíčky sýrem poskládaným do tvaru písmene Z, svůj výtvor vyfotí na sociální sítě a policistům pak s vážnou tváří tvrdí, že tím nepodporoval ruskou agresi na Ukrajině, ale chtěl jen potěšit přítelkyni Zuzanu.

„Oni si klidně přijedou v BMW! Kdo z nás to má? Taky mají značkové oblečení a ženské nalakované nehty. A dokonce jsem i viděla takovou, co měla umělé řasy. A ještě mají vstup do zoo za korunu!“ Jak by měl podle Čechů vypadat správný uprchlík?