Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.

Látky obsažené v rostlinách konopí, z nějž se získává i marihuana, možná chrání před nákazou koronavirem. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v americkém státě Oregon. Podle nich se dva nepsychotropní kanabinoidy vážou na spike protein viru SARS-CoV-2, a brání mu tak proniknout do buňky. Napsal o tom server Independent.

Voda v římovské nádrži se na hladině za poslední roky oteplila o dva stupně. Ubývá v ní také kyslíku, což může způsobit strádání až úhyn nejrůznějších druhů organismů. Podle Josefa Hejzlara z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, který se zkoumání vody v přehradě věnoval, za tím stojí změna atmosférického proudění nad střední Evropou.

Podle vědců z Biologického centra Akademie věd ČR lze z šupin ryb zjistit nejen jejich stáří, ale mohou také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. K výzkumu hydrobiologové využili svou unikátní sbírku a pomocí analýzy 1200 vzorků popsali více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.

Vědci z Laboratoře experimentálních komplexních systémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (JU) přišli s metodou zkoumání živé buňky. Uvedli, že jejich přístup lze použít i v boji proti koronaviru. Nová metoda zajišťuje získání informací z buněk pomocí mikroskopu a počítače.

I přes aktuální snižování počtu zjištěných případů nákazy novým typem koronaviru je nutné počkat s případným rozvolňováním vládních opatření. Rizikem je přetrvávající vysoké procento pozitivních testů, které se pohybuje kolem 30 procent. Shodli se na tom odborníci při dnešní diskusi vědců Nadačního fondu Neuron o současné koronavirové pandemii. Stát by podle nich měl zapracovat především na lepším trasování nakažených.

Zabránit migraci ryb a ochránit tak vzácnou perlorodku říční. To má za úkol projekt, kterému se v posledních letech věnovali vědci z Biologického centra Akademie věd. Podle jejich zjištění by mohla pomoct kombinace dvou bariér, která eliminuje pohyb kaprovitých ryb z přehrady a ochrání pstruhy, kteří jsou pro rozmnožování perlorodky důležití.

Čeští vědci vyvinuli speciální bionáplast Amnioderm, pomůže hojit chronické rány. Díky Národnímu centru tkání a buněk tak mohou lékaři pomocí této náplasti z lidské amniové membrány transplantovat novou kůži a pomoci s hojením ran především starších lidí s cukrovkou, nedokrvenýma nohama nebo proleženinami. Licenci získala Zentiva, Česká republika tak bude první zemí v Evropě, kde se bude náplast používat.

Překvapivý objev mají za sebou budějčtí vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky. Pomocí molekulárních analýz objevili se svými kolegy z Košic v pstruzích z Argentiny a Chile druh tasemnice, který se dosud vyskytoval jen na severní polokouli. Konzumací ryb se mohou lidé tímto parazitem nakazit.