Útoky vlčích smeček řeší také rakouští sousedé. Letos evidují v Horním Rakousku devět případů, kdy vlk útočil na hospodářská zvířata. V příhraničí se nyní pohybují čtyři smečky. Věcí se nyní zabývá vedení spolkové země, která sousedí s Jihočeským krajem. Také tam před nedávnem došlo k útoku, a to na Šumavě.

Vlčí smečka roztrhala celkem čtyři daňky v Pravětíně na Prachaticku. Kromě policistů na místo vyrazili zaměstnanci Správy NP Šumava, kteří mají za úkol podobné události zadokumentovat. V tomto případě se však poškozený odškodnění nedočká.

Sousedé z Rakouska si v uplynulých týdnech a měsících všímají výskytu vlka. Potvrzují to útoky na zvířata, jeden se stal jen 15 kilometrů od hranic s Českem. Ministerstvo zemědělství proto nabádá myslivce a zemědělce, aby byli ostražitější.

Smutná zpráva přišla z Návštěvnického centra Srní na Klatovsku, kde uhynula dvanáctiletá samice vlka. Podle odborníků šlo nejspíš o přirozený úhyn. Vlčice se do se dostala do Srní v roce 2015 a odchovala tam několik generací vlčat. Vedení šumavského národního parku informovalo také o úhynu rysa v Kvilně na Prachaticku. V obou případech odhalí přesnou příčinu úmrtí až pitva.

Na Prachaticku dnes auto srazilo vlka. Zvíře vběhlo do silnice a řidič už nestihl střetu zabránit. Vlk při nehodě, která se stala po šesté hodině ranní, zemřel. Alkohol u řidiče vyloučila orientační dechová zkouška.

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Tělo mrtvého vlka našli myslivci včera odpoledne na Táborsku. Zvíře leželo mezi svodidly a ochranným plotem dálnice D3. Přesnou příčinu smrti by měla určit pitva, podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ho ale pravděpodobně srazilo auto.

Veliký úspěch mohou slavit vědci z České zemědělské univerzity spolu s odborníky šumavského národního parku. Podařilo se jim totiž odchytit divokého vlka a nasadit mu obojek, který bude zaznamenávat jeho pohyb. Jde o prvního českého vlka, jehož pohyb bude monitorován.

Myslivecká komise Agrární komory (AK) České republiky doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, které vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně.

O návratu velkých šelem do české krajiny se v poslední době hodně diskutuje. Poodhalit návrat vlků do naší přírody a přiblížit tato zvířata lidem se pokusí i právě vznikající kniha Přicházejí vlci.