Dřevěná replika sovětského tanku a několik příběhů připomíná v Českých Budějovicích 30 let od odchodu posledního sovětského vojáka z Československa a 53 let od okupace v srpnu 1968. Maketa tanku T-54 v reálné velikosti a výstava budou na náměstí Přemysla Otakara II. do konce srpna.

V Česku se dnes chystají desítky akcí, kterými si lidé připomenou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.

Dne 15. března 1939 bylo v Českých Budějovicích nevlídné počasí (dnešním hovorovým slovníkem hnusně) hned od rána. Jedna babička později hodnotila ten den jadrně: „Byla sibérie, jako když se čerti žení a na zemi sajrajt.“ Ráno přijely německé složky SS, gestapa, policie atd. a hned zabavily policejní archiv.

V reakci na rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana mlčet k výročí padesáti let okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vyvěšují lidé rudé trenýrky jako symbol směšnosti. Součást oděvu, kterou hlava státu nedávno demonstrativně v přímém přenosu spálila, vyvěšují na různých místech. Rudé trenky se včera objevily i v oblouku plášťového mostu zámku v Českém Krumlově.

Do Českých Budějovic vpadla sovětská vojska o den později, než je obyvatelé města očekávali. Tedy 22. srpna brzy ráno. Vojáci však ihned obsadili nejdůležitější místa – náměstí, mosty a další důležité objekty. 

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Lidé v celém Česku si dnes připomenou výročí 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Událost v srpnu 1968 ukončila naděje na „socialismus s lidskou tváří", spojený s reformami, které zaváděl tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSČ Alexander Dubček. Tehdejší události si připomenou i obyvatelé jihočeské metropole. Co se vlastně tou dobou dělo v Českých Budějovicích? To přiblíží i dnešní akce.

Podle nejstaršího policejního „Seznamu zde místně se nacházejících automobilů a motocyklů“ z prosince 1919 se ve městě nacházelo 31 automobilů a 16 motocyklů. Počet rychle rostl tak, že pro přehlednost se uvádí, že ve 20. letech 20. století jezdilo ve městě plus mínus 200 automobilů. Postupně si automobily dělaly v ulicích, co chtěly. Nebyly velké havárie, většinou jen takové šťouchy, nebo auto jedné firmy spadlo do Mlýnské stoky, ale radnice musela rychlost omezit.

Dnes, ve čtvrtek 15. března, je to přesně devětasedmdesát let, co český stát zažil jeden z nejčernějších dnů svojí historie. Po odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi dne 14. března 1939 došlo následující den k okupaci zbývajících území Čech a Moravy vojsky nacistického Německa. V březnu roku 1939 vyústily mnichovské události v zánik samostatného československého státu. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva.

Na snímku divadla na pravém nábřeží Malše je zachycen čas kolem roku 1943. Už za německé okupace se jezdilo vpravo a v pozadí v dnešní Jirsíkově ulici se zdá, že stojí herecké domy. Auta v Divadelní ulici parkují vpravo, cyklisti po nábřeží jedou vpravo, kromě jedné paní, která jede prostředkem.