Vědci z Česka, Itálie a Portugalska se pouští do pětiletého projektu. Budou při něm mimo jiné monitorovat rozšiřování sumců na jihu Evropy, kde je tato ryba nepůvodním a invazivním druhem. Součástí projektu má být i snaha dostat sumce na jídelníček obyvatel severu Itálie.

Dne 12. října 2022 byly zveřejněny výsledky dalšího ročníku jednoho z nejprestižnějších světových žebříčků „The Times Higher Education World University Rankings“, ve kterém se Jihočeská univerzita opět umístila mezi nejlepšími. Z rekordního počtu hodnocených univerzit z více než 104 zemí světa obsadila celkové 801.–1000. místo, čímž obhájila své umístění z předchozího roku.

Biologické centrum Akademie věd České republiky významně posílí výzkum rostlin. V českobudějovickém areálu vzniknou dvě nové skupiny zaměřené na molekulární biologii rostlin, posílí se rostlinný výzkum a vznikne šestičlenná mezinárodní vědecká rada. Na pětiletý projekt míří evropský grant v hodnotě více než 63 milionů eur.

Spolupráce vědců z Michigan State University, University of California Berkeley, Lawrence Berkeley National Laboratory, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR vedla k významnému objevu v oblasti fotosyntézy. Studie, na níž se podíleli také Tomáš Polívka a David Bína z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR, byla 31. srpna publikována v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature.

Na více než 127 milionů korun vyjde stavba druhé etapy sdružených laboratoří Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE), která začala v kampusu na Okružní. Dokončeny budou koncem srpna 2023 a doplní první etapu komplexu laboratoří z roku 2016.

Od roku 2014 stojí v čele Českých Budějovic Jiří Svoboda (ANO). Post primátora bude obhajovat i v nadcházejících komunálních volbách. Vůbec poprvé by ale krajské město mohla vést žena. Mezi kandidáty je majitel strojírenské firmy, zdravotní sestra, děkanka ekonomické fakulty nebo sportovní manažer.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může podle entomoložky Aleny Sucháčkové z Biologického centra Akademie věd ČR pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je "omylem" upustili. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Dvoucentimetrový klikoroh borový v lese okusuje sazenice jehličnanů a v přírodě ho vědci registrují hlavně v tomto období. Objevuje se zejména na místech, kde řádil kůrovec. Vědci proto vyvinuli past, do které škůdce chytají.

V letošním roce pořádá Ústav komplexních systémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU) již dvacátý ročník letních škol pro studenty se zájmem o vědu a výzkum. Za dvacet let pořádání prošla letní škola několika změnami v počtu studentů, zdrojů finančních prostředků či stylu organizace, ovšem její základní myšlenka přetrvává po celých dvacet let.