Českobudějovická teplárna převede mimo jiné část technologií a nemovitostí do dceřiné společnosti Zevo Vráto. Důvodem je plánovaná investice do výroby tepla a elektřiny z odpadů. Převod majetku schválili radní.

Zařízení na energetické využití komunálního odpadu by chtěla do konce roku 2028 vybudovat Teplárna České Budějovice jako součást schválené strategie pro zelené město. Inspirací a vzorem je pro vedení teplárenské společnosti spalovna ZEVO Plzeň, která vyrostla doslova na zelené louce u obce Chotíkov nedaleko od Plzně. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 2016. Aktuálně se jedná o nejmodernější zařízení pro ekologickou likvidaci odpadu v Evropě.

ZEVO je projekt, o kterém se často mluví. Budějcká teplárna pod názvem ZEVO Vráto připravuje další projekt oběhového hospodářství kraje, který dokončí odchod od uhlí a zároveň využije energetický potenciál dlouhodobě nevyužívaných odpadů. Pojďme si samotný projekt, který počítá s využitím komunálního odpadu představit.

Otázka výstavby ZEVO, tedy zařízení na energetické využití komunálních odpadů, je nyní v České Budějovicích aktuálním tématem. Všech městských zastupitelských klubů se zeptala redakce Drbny na jejich názor, zda ve výstavbě zařízení spatřují význam a jak se k podpoře projektu staví. Zastupitelé se ve svých odpovědích vzácně shodují.

Novou součástí Teplárny České Budějovice se stane dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s., o jejímž založení rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Současně byla schválena i změna stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

Bez ohledu na to, zda zelené politice fandíte, nebo nikoliv, tomuto trendu v příštích dekádách neuniknete. Představitelé Evropské unie dali již přijatými i připravovanými směrnicemi jasně najevo, že udržitelný růst provázený masivními investicemi do čistších zdrojů výroby energie, uhlíkové neutrality nebo zefektivnění práce s odpadem budou výzvami všech členských zemí. Významné změny čekají především odpadové hospodářství. Závazné cíle již mají své časové rámce, tudíž je nutné k těmto cílům budovat cestu efektivními investicemi.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.