Těla dvou mrtvých vyder našel muž při venčení psa na Českobudějovicku. Ukázalo se, že zvířata někdo zastřelil. Vznikla tak škoda více než 90 tisíc korun. Pachatel se dopustil trestného činu. Policisté uvítají informace od případných svědků.

V Pískovně Ledenice vybudovala těžká technika dvě nové tůně. Pro návštěvníky je na místě také nová informační tabule o přírodním významu této lokality, kde žijí například všechny tři jihočeské druhy čolků. Těžební prostory jsou podle odborníků pro ohrožené živočichy vhodným útočištěm.

Přesně 30 let od svého založení slaví Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Neustálé narušování terénu v bývalých jihočeských pískovnách, které napomáhá udržovat ideální podmínky pro rostliny a živočichy, zajišťují hledači geocachingu. Přírodovědci a ochránci přírody proto už pět let umisťují takzvané kešky do těchto míst. Nemusí se pak tolik starat o potřebné narušování terénu.

Sto tisíc korun bude muset zaplatit budějcká firma, která minulý rok odstranila většinu vegetace z území bývalé těžebny hlíny nedaleko obce Lety. Tím ale zničila biotopy, ve kterých žilo několik druhů zvláště chráněných živočichů. Podle Inspekce životního prostředí šlo o porušení zákona o ochraně přírody.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích otevře stálou archeologickou, přírodovědnou a národopisnou expozici. Ta se široké veřejnosti otevře 17.ledna. Cílem je probudit v návštěvnících tu část mozku, kterou známe z dětství: svět představ a fantazie, ústící v poznání a poučení.

Potapěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě přinesl vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR zajímavý objev. Dno jezera pokrýval hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

V říjnu roku 2019 by se mohlo začít pracovat na odbahnění rybníků Domin a Bažina u Českých Budějovic. Alespoň takový je předpoklad, jak potvrdil Zdeněk Klimeš, vedoucí Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. V této chvíli se připravuje žádost o dotaci do Operačního programu Životní prostředí, konkrétně pro oblast podpory, jež cílí na soustavu NATURA 2000 a je určena pro kraje, které zajišťují péči o vybrané lokality této soustavy evropsky chráněných území.

Po prázdninové přestávce pokračuje v září cyklus přírodovědných vycházek, který už od roku 2008 pořádá Sdružení pro záchranu prostředí Calla v Českých Budějovicích a jejich blízkém okolí.

Budějckou Stromovku a kampus Jihočeské univerzity zdobí už druhým rokem květnaté pásy. Za jejich vznikem stojí Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Vytvořeny byly proto, aby zdobily okolí, ale i pomohli mnoha různým živočichům.