Špekáček – uzenina, bez které si jen málokdo dokáže představit teplé letní večery u ohně. I když je jeho tvar pořád stejný, změnila se jeho chuť.
První špekáček ochutnali Pražané v roce 1891. Prodával se v pražské stromovce. Společnost na papírovém tácku mu dělal křen a rohlík a stál 8 krejcarů. Jeho složení představovalo 50 procent hovězího a 20 procent vepřového masa. Třicet procent pak tvořil na kostičky nakrájený špek. Nechybělo ani koření jako česnek, černý pepř a troška muškátového ořechu.
Nikdo nedohlížel na to, jaké složení špekáček má. Pouze se kontrolovalo množství mouky, která se do špekáčků nesměla přidávat. Po druhé světové válce se surovinové složení špekáčků změnilo – vyráběly se ze 40 procent hovězího a 30 procent vepřového masa.
S kvalitou to šlo slušně řečeno do kopru. Propad kvality zastavila až v roce 2001 takzvaná špekáčková vyhláška, která je ale vůči výrobcům celkem benevolentní. Je rok 2019 a složení špekáčků je opět jiné. Momentálně převládá maso vepřové.