Na Šumavě se za 15 let výrazně rozmnožila invazivní lupina mnoholistá

Rozmach invazivní rostliny zapříčinilo několik faktorů. „Důvodů může být několik a to od dostatečné adaptace na klimatické podmínky Šumavy až po stavební rozvoj, který na Šumavě zažíváme právě posledních 20 let. Za tu dobu byla postavena velká spousta nových domů a také se obnovily a vybudovaly desítky kilometrů cest, nové mostky a další části dopravní a turistické infrastruktury, kde se na obnaženém půdním krytu lupina snadno uchytí," uvedla ekoložka Správy NP Šumava Daniela Steinbachová.

Dodala, že příkladem je třeba cyklostezka mezi Kvildou a Horskou Kvildou. V minulosti se v těchto místech lupina nevyskytovala, ale šířit se začala až po výstavbě stezky. „Podobné je to u Hraběcího mostu přes Roklanský potok za Modravou, který se rekonstruoval zhruba před 15 lety. Od té doby tam bojujeme s lupinou. Úplně stejný příběh se odehrává po výstavbě lávky na Černém Kříži. Lupina se do volné přírody dostává také ze zahrádek, kde ji lidé pěstují jako okrasnou rostlinu," uvedla.

Lupině vyhovuje kyselá šumavská půda. Pracovníci parku se ji snaží několikrát ročně kosit křovinořezem, čímž rostlinu oslabují. Mluvčí národního parku Jan Dvořák však uvedl, že řada lidí ji pro ozdobu pěstuje na svých pozemcích. „Pokud ji lidé mají ve svých opečovávaných zahrádkách, nechceme přímo, aby se jí zbavovali. Jen apelujeme na to, aby si uvědomili, že je to invazní druh, který se na Šumavě snadno šíří, do volné přírody nepatří a šumavské přírodě škodí. Apelujeme na zodpovědné chování vlastníků, aby zabránili šíření lupiny do volné krajiny minimálně tím, že ji nenechají odkvést a vysemenit. Bez odpovědného přístupu obcí i soukromých vlastníků pozemků, kde se lupina vyskytuje, je náš boj marný," uvedl Dvořák.