Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

DRBNA HISTORIČKA: Budějce měly na začátku dvacátého století celkem sedmnáct kašen

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na českobudějovické kašny. Na to, že Budějce obklopuje tolik vody a vůbec jsou metropolí kraje jihočeských rybníků, mají už jen jednu pořádnou kašnu.

Na snímku z roku 1955 se dokončuje vnitřek kašny na začátku Lannovky. Vpravo je vidět stanici trolejbusů ve směru k nádraží před biografem Jas (tehdy stále převládal název bio Elekta). V pozadí vpravo je patrná proluka, kde je dnes parkoviště Prioru. Stávala tam do roku 1945 německé reálka s kaplí a věží. Sice trakt v Jeronýmově ulici byl značně poškozen bombardování, ale v přední části v Lannovce bylo do podzimu 1945 ubytováno vojsko. O zboření reálky rozhodla komise.

Stanice U Jasu byla později přeložena k JČE. Vlevo ve směru od nádraží stojí na stanici trolejbusů U Pomahačů dnes již zapomenutý (alespoň místní dopravní podnik je dal tenkrát klidně všechny do šrotu, je ovšem fakt, že koupil trolejbusy větší) elegantní trolejbus francouzského střihu Vetra s dobrým motorem ČKD. Stanice neměla název U Pomahačů, poněvadž to býval módní salón Františky (Fanuše) Pomahačové s pařížskými a vídeňskými novinkami, nýbrž U Jasu.

V roce 1955 se postavila kašna také na konci Lannovky u nádraží. Léta 50. nebyla z výtvarného hlediska pro obraz města přínosná, ale architekti prvorepublikových škol prosadili do ulic trochu kumštu navazující na tradici řek, vody a kašen. Politici zrovna v tomto v projektech neškrtali. Budějce měly na začátku 20. století celkem 17 kašen, nepočítaje v to kašny či bazény od roku 1882 na sadech a kašnu na Palačáku. Ještě v roce 1912 stála kašna na Ovocném trhu před děkanstvím u Černé věže. Klub Za staré Budějovice se o likvidaci této kašny dověděl pozdě a nestačil zasáhnout. Roku 1915 byla zase zbořena kašna na Pražské poblíž pivnice (Metropol), v tom čase i kašna na Lobkowickém náměstí (dnes tam stojí mariánské sousoší).

Klub za staré Budějovice neměl před 1. světovou válkou patřičnou sílu. Když se na radnici o něčem podobném hlasovalo, zastupitelé konzervátora Braniše přehlasovali. Po roce 1918 za Adolfa Trägera byl Klub silnější a leccos nedovolil. Některé kamenné kašny byly v půdorysu obdélníkové s profilovaným parapetem barokního typu, protože souviseli přímo s výstavbou Samsonovy kašny. Stály v Kněžské u Malého pivovaru, u kláštera, u biskupství apod. Původně vedla do kašen pitná voda.

Po roce 1890 se začaly stavět ve městě pumpičky na pitnou nebo užitkovou vodu. Voda z Vltavy už nebyla jako pitná kvalitní, tak se našel zdroj u Nedabyle a do pumpiček se přiváděla voda „nedabylka“, která se filtrovala skrz 1,5 metru  silnou vrstvu písku (traduje se, že písku z Dunaje). Ve městě se postavilo 45 veřejných pumpiček na pitnou vodu a  14 na vodu užitkovou. Pumpičky (stojánky, vasrlajtunky) se mimo to stavěly také v Novém Vrátě. ve Starém Vrátě, ve Čtyráku a podobně. Měly novorenesanční tvary, později secesní. V zimě pořád tekly malým praménkem. Kolik kdo natočil, přesněji natlačil na mosazné tlačítko, tolik měl pitné vody.

Kašny z roku 1955 v Lannovce byly poslední pravé kašny s vertikálou, pozdější bazény u paneláků sice představovaly cenný vodní prvek, ale často připomínaly nádrž. Poeticky řečeno voda a kašny jsou pokladem města. Také básník Jan Neruda z pražské Malé Strany, znalý vod Vltavy a Čertovky, napsal, že řeky objímají Budějovice České jako prsten skvostný. O kašnách nic nenapsal, ale jistě s nimi počítal do toho prstenu. Patří k němu i Mlýnská stoka, která byla ale v roce 1890 za Jana Nerudy trochu jiná, široká, vodnatá a čistá (kropilo se z ní prádlo při bílení). Také se nejmenovala stoka, byl to Mlýnský potok. Na to, že Budějce obklopuje tolik vody a vůbec jsou metropolí kraje jihočeských rybníků, máme už jen jednu pořádnou kašnu a nechyběly ani plány Mlýnskou stoku zasypat. Šlo by to, ale bylo by po prstenu.

Autoři

Štítky kašna, České Budějovice, pitná voda, Jan Neruda, 20. století, první světová válka, Adolf Träger, Vltava, rybník, Jasu

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

DRBNA HISTORIČKA: Budějce měly na začátku dvacátého století celkem sedmnáct kašen  |  Českobudějovicko  |  Z kraje  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.