Festival mě mnohému naučil, říká ředitelka Budějovického Majálesu Sára Lučanová

V čem je Budějovický Majáles jedinečný a čeho si na něm nejvíce vážíš?
Budějovický Majáles je dle mého jedinečný zejména díky svému organizačním týmu. Téměř stovka mladých studentů ve svém volném čase za nulový honorář připravuje multižánrový festival pro celé město. Zajímavá je také dramaturgická pestrost - od divadelní, přes filmovou až po hudební dramaturgii.

Nejvíce si na Budějovickém Majálesu vážím jeho různorodosti. Každý si u nás může zajít něco, co je pro něj zajímavé. Druhá věc, kterou si zejména v letošním roce velmi uvědomuji, je možnost seberealizace již v mladém věku. Mně osobně festival mnohému naučil, vnímám ho jako startovací čáru mého profesního formování.

Jak jsi se dostala k organizování festivalu?
Na střední škole jsem zaznamenala, že se vůbec v Budějovicích něco děje. Čím starší jsem byla, tím víc jsem se o festival zajímala. Zlom nastal před 3 lety, kdy jsem zareagovala na výzvu tehdejšího vedení festivalu a přišla na přijímací pohovor. Dodnes na tenhle den moc ráda vzpomínám a beru ho jako jeden z nejdůležitějších v mém životě, protože mi otevřel dveře k tak skvělému projektu.

Proč děláš tuhle práci?
V první řadě mě to ohromně baví. V letošním roce mám na starost nejen komunikaci s partnery a sponzory, ale také vytváření příjemného zázemí pro organizační tým. Jde mi o to, aby se u nás každý cítil dobře. Práce s mladými lidmi mě opravdu naplňuje. V řadě druhé posouvám také svoje znalosti a možnosti, které určitě v budoucnu zúročím.

Jak dlouho trvalo, než jsi se stala ředitelkou BM?
Byla to docela rychlovka, byla jsem v týmu jen dva roky. Věřím, že tomu bylo díky spolupráci s bývalým ředitelem Davidem Mulicou, který mě do této práce zasvětil a ukázal mi, jak na to. Za to mu tímto mnohokrát děkuji. Doufám, že to ale bylo i díky mým schopnostem vyjít téměř s každým, a to je v tak rozmanitém prostředí, jako je organizační tým Majálesu, důležitě.

Jaká práce se skrývá za pozicí “ředitelka festivalu”?
Jak už jsem prozradila výše, ředitelka festivalu má na starost primárně zázemí organizačního týmu. Jsme početná a pestrá skupina, proto je někdy třeba se lidem věnovat individuálně. Jsem vlastně taková máma festivalu.

Druhým důležitým úkolem je samozřejmě komunikace s partnery a sponzory. Jsem vlastně takový obličej festivalu, vystupuji v jeho jméně a snažím se ho dobře reprezentovat.

Můžeš nám prozradit, s čím jsou při organizaci největší trable?
Myslím, že každoročně je to získávání peněz. Je to pro nás takový trn v oku, nikdy dopředu nedokážeme odhadnout, s čím nakonec do ročníku půjdeme a častokrát sháníme zbývající finance jen několik týdnů před akcí. Je to ale skvělá zkušenost do života a myslím, že nás to všechny posouvá.

Je letos na Majálesu něco úplně nového?
Letos beru za náš největší úspěch prostory, které se nám podařilo získat. Myslím, že v médiích nejvíce rezonovaly Žižkovské kasárny. Dalším velmi zajímavým prostorem je střecha Heaven gymu nebo Rabštejnská věž. Máme ještě i jedno eso v rukávu, ale to si necháme až jako úplnou třešničku.

Prozradíš nám program, na který bys ty určitě vyrazila?
Já osobně jsem letos hodně nadšená z hudební dramaturgie. Každý rok je skvělá, ale letos z ní mám opravdu extrémní radost. Moji favoriti jsou Gospel Dating Service, FVLCRVM nebo Paul Stephan. Co se divadel týče, těším se na divadlo IMPRA. A autokino. To je moje naprostá srdcovka.

Přinesl ti Majáles do života něco úplně nového?
Rozhled, pocit, že dát lidem zážitek je to nejlepší, že i jako mladý můžeš dělat velké věci nebo že život není jenom o tom, co tě naučí ve škole.

Jakou nejhezčí vzpomínku máš na festival?
Nemůžu říct, že bych měla nejhezčí vzpomínku. Ale mám nejhezčí pocit - když běhěm festivalového týdne sednu na kolo a projedu si město plné nadšených lidí. Nebo plný Sokolák na pátečním Open Air.