Úspěch doma i v zahraničí. Nemůžeme řídit pouze podle zpětných zrcátek, říká ředitel Budvaru Petr Dvořák

Letos jste oslavil šest let v čele Budvaru. Jak své dosavadní působení hodnotíte a co vás do pivovaru v roce 2017 přivedlo?
Budějovický Budvar mě již před těmi lety oslovil tím, čeho si na něm cením do teď. Národní pivovar, jeden z pilířů našeho pivovarnictví, stoprocentní český kapitál, který úspěšně bojuje s mezinárodními korporacemi, doma i ve světě. Pivovar, který umí přetvářet vysoce kvalitní produkty našeho zemědělství až do finálního produktu a značky, se kterou děláme dobré jméno českému pivu po celém světě. 

Co vás na roli ředitele národního pivovaru nejvíc baví? 
Asi celková komplexita pozice. Soutěžíme na vysoce konkurenčním trhu, oproti tomu máme specifického majitele, jsme na 70 trzích světa a každý trh je úplně jiný, v různých podobách se potkáváme s prakticky všemi významnými hráči na trhu. Pracujeme s proměnlivými přírodními vstupy a ty přetváříme do skvělého produktu stálé kvality. A vše je velmi dynamické, mění se preference spotřebitelů, regulatorní prostředí, ekologické iniciativy a v poslední době čím dál častěji na nás dopadají vnější šoky. Takže se nikdy nenudíme! 

Do funkce jste přicházel s několika stěžejními ambicemi: dát Budvaru jasnou roli vlajkonoše a tvůrce image českého piva ve světě, posílit podnik na prémiovém domácím trhu a zaměřit se na práci s lidmi, protože právě oni stojí za úspěšnou firmou. Povedlo se?
Úspěchy musí objektivně hodnotit jiní. Za sebe mohu říci, že určitě vidím dobrý pokrok v oblastech a cílech, které jsme si na začátku stanovili. Postupně se daří zvyšovat hodnota našeho domácího portfolia, Budvar 33 si již na trhu vybudoval silné pozice vedle našeho Budweiser Budvar Original, úspěšně rozvíjíme spolupráci s malými pivovary a zajímavá je i spolupráci s Mattoni 1873 a společné uvedení ochuceného nealkoholického piva Birgo. Daří se exportně, rostli jsme dokonce i po oba roky v průběhu epidemie Covid-19. Postupně se nám daří nahrazovat objemové ztráty ruského trhu. Osobně mám radost zejména z pokroků v HR oblasti, kde postupně rosteme v žebříčcích zaměstnavatelů a za rok 2023 jsme se probojovali v Jihočeském kraji až na příčku nejvyšší. 

Tři roky po vašem nástupu svět zasáhla covidová pandemie a s ní související úpadek služeb v pohostinství. O dva roky později pak přišla další rána – válka na Ukrajině, která prakticky ze dne na den zastavila veškerý export piva z Budvaru na ruský trh. Jak náročné bylo se s tím vším vyrovnat?
Je pravdou, že se v poslední době „nenormální“ roky staly normou, ale zároveň víme, že se umíme semknout jako tým, je-li potřeba, a nepropadat okamžité panice. Covid nás prověřil ve schopnostech pracovat na dálku, rychle hledat nové příležitosti a fungovat v prostředí každodenní nejistoty. Energetická krize nám ukázala, že máme stále velké příležitosti v úsporách energií, rekuperaci a potenciál ve vlastních obnovitelných zdrojích energie – jako třeba solár a bioplyn. A nyní máme již připravený program, jak tento potenciál do budoucna aktivovat. Momentální ztráta ruského trhu zase potvrdila, jak je důležité mít diverzifikované portfolio. Nebyla to vždy hladká jízda, ale velmi si cením toho, že se v každé podobné krizi snažíme hledat také nové příležitosti. To nám zas pomáhá se dlouhodobě rozvíjet. 

Co bylo pro vás osobně i pro celý pivovar zatím tím největším úspěchem?
Osobně mám velkou radost z personálních ocenění, která jsme postupně získali. Každá úspěšná firma je především o skvělých lidech, ty se snažíme udržet, rozvíjet a přitahovat. Ceny v oblasti HR mi říkají, že jsme v tomto směru na dobré cestě. A navíc úspěšné týmy přitahují další výborné kolegy. Je pak důležité a také velmi náročné držet tuto spirálu směrem vzhůru. 

Letos jste se za své působení v čele Budvaru stal také vítězem prestižní ankety CEO roku. Co pro vás tento úspěch znamená? 
Že si někdo všímá práce, kterou se snažíme dělat. A za to jsem velmi rád. Mluvím v množném čísle, protože toto je především týmový úspěch. Individuální úspěchy jsou bezva, ale doručovat musíme konzistentně jako tým.

Kdybyste měl z dnešního pohledu podobně jako v roce 2017 formulovat tři oblasti, kde se potřebuje pivovar nejvíce rozvíjet, které by to dnes byly? 
Zůstává vše, co jsme si původně stanovili. To znamená přitahovat a udržovat skvělé lidi, zaměřovat se na prémiový segment doma i ve světě a s velikou naléhavostí se přidává také téma ekologické udržitelnosti. Na toto téma budeme mít nachystané projekty fotovoltaiky, energetického managementu a do budoucna i další projekty. 

Letos v létě se po několikaleté pauze veřejnosti opět otevřely brány Budvaru v rámci festivalu Sláva pivu, kde bylo možné přímo v areálu pivovaru ochutnat nejrůznější piva z českých minipivovarů. Jak tuhle akci celkově hodnotíte a chystáte se v ní pokračovat? 
Určitě ano. Chceme vybudovat ze Slávy pivu tradici a to nějaký čas potrvá. Svou roli jako národní pivovar chápeme určitě šířeji než čistě ekonomicky. Jakožto největší český pivovar, budeme-li uvažovat o vlastnictví, chceme usilovat o rozvoj, rozmanitost a úspěšnou budoucnost celého našeho oboru. A do toho nám skvěle zapadají i malé pivovary a spolupráce s nimi. V případě akce Sláva pivu, chceme především v co největším světle ukázat i další české řemeslné pivovary z našeho regionu. 

Odráží festival i přístup Budvaru obecně k českým minipivovarům, s nimiž právě od vašeho příchodu začal pivovar úzce spolupracovat? V současnosti ročně vaříte pivo se čtyřmi vybranými minipivovary…
Pivo je náš tradiční nápoj, český ležák je tu s námi více než 150 let. Po pivech z Čech se ve světě pojmenovávala i jiná piva, a dokonce celé kategorie. Jsme obrovsky hrdí na tyto tradice, nezapomínáme na ně, necháváme se vést a inspirovat. V tom vidíme naši správcovskou roli. Držíme podstatu českého ležáku, věříme, že se do piva dává chmel, ne chmelové extrakty, a ležák je od slova ležet v ležáckém sklepě. Nicméně neméně důležité je koukat také dopředu. Neřídit pouze podle zpětných zrcátek. V tom je pro nás podstata spolupráce s minipivovary. Držet řemeslnou podstatu a substanci oboru, ale zároveň se nebát přinášet nové věci i se nechávat inspirovat. Minipivovary jsou také mnohem úspěšnější v oslovování mladší cílové skupiny. Umí se zde lépe naladit. A cítíme přirozené spojenectví oproti unifikovanému světu mezinárodních pivních korporací, které i u nás ovládají více než tři čtvrtiny trhu. 

Nastupoval jste s myšlenkou, že se podobnými projekty chcete v budoucnu zabývat, nebo to přišlo až později? 
Základem byla a je myšlenka národního pivovaru. Toho, v čem je Budějovický Budvar specifický, jedinečný a neopakovatelný. Tuto myšlenku spolu s postupně získanými zkušenostmi i nadále rozvíjíme. Produktově, komunikačně, ale i samotná spolupráce s malými českými pivovary prochází vývojem. 

K tomu letos navíc přibyl i projekt Partnership Brewing, který zavedl Budvar na cestu spolupráce s prémiovými zahraničnímu pivovary. Jak tohle zapadá do vaší celkové strategie? 
Pomáhat tvořit a podporovat fenomén českého piva v zahraničí a prošlapávat tam cestu celému našemu oboru, to jsme si dali do strategických pilířů hned od začátku. Český ležák je skvělý ve své jedinečné balanci bohaté chuti a vysoké pitelnosti. Je hořký, ale akorát, aby hořkost neulpívala a vyzývala k dalšímu napití. Silné tělo, které není na úkor svěžesti. To bereme u našeho piva za samozřejmé, ale ve světě tomu tak není. Této balance je velmi obtížné dosáhnout. Spolupráce s pivovary v zahraničí navazuje na naše české projekty, ale je specificky zaměřená na vaření a propagaci českého stylu. Chceme, aby spotřebitelé ve světě více objevovali kouzlo českého ležáku. Příliv zvedá lodě všem. A my chceme pomáhat tento příliv vyvolat. 

Vrátíme-li se zpět domů do Českých Budějovic, Budvar je zde dlouhodobě mimo jiné jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů. Plánujete v této oblasti nějaký rozvoj?
Máme v plánu rozšířit a posílit naše návštěvnické centrum. Tento plán je velmi smělý. Nyní vypisujeme architektonickou soutěž na řešení celého areálu, tak abychom se zde porovnali všichni – samotná výroba a provoz, návštěvníci, ale nechali jsme také více prostoru pro přírodu a zelená řešení. V druhé půlce příštího roku, doufám, se budeme moci o tyto plány již více podělit. 

Budvar je pro spoustu Budějčáků srdeční záležitostí a je pro ně důležité vědět, co se s ním děje. Občas se v médiích objeví kontroverzní výroky některých politiků. Co byste lidem v tomto ohledu vzkázal? 
Často vidím tendenci jednotlivé výroky a vyjádřené názory velmi zveličovat. V reálu toto téma není na stole. Není to však něco, k čemuž bych se chtěl já vyjadřovat. To je politické téma. To není má role. Tomu, aby Budějovický Budvar zůstal úspěšný a v ryze českých rukou, můžeme přispět na naší straně dobrou prací a silnou rozvojovou strategií a jako spotřebitelé můžeme hlasovat svými hrdly a pivními preferencemi. 

Letos se Budvar také po několika letech vrátil zpět k budějickému hokeji do Budvar arény. Asi se shodneme, že jiný pivovar zrovna na tomto místě nedával smysl…
Mít v jihočeském klubu pivo ze severní Moravy opravdu smysl postrádalo a jsem rád, že i vedení ligy k tomuto samo dospělo a uvolnilo podmínky pro rozhodování klubů. Motor patří do Budvar arény s Budvarem.

Někteří z fanoušků ale kritizují to, že se v bufetech točí Budvar Redix. Proč jste zvolili právě tohle pivo? 
Budvar Redix je další z našich piv, která chceme rozvíjet a i díky němu se nám daří postupně rozšiřovat naši distribuci v hospodách. U pijáků piva existují vždy silné názory a to je na této kategorii skvělé. Lidé, kteří milují naše klasické pivo i spotřebitelé, kteří právě nacházejí kouzlo v nových produktech. I proto máme v Budvar Aréně k dispozici obojí. 

Kromě hokejového Motoru je národní pivovar partnerem i dalších dvou sportovních klubů, které hrají nejvyšší českou soutěž – Dynama a Jihostroje. Co to pro vás znamená? 
Že jsme tu doma. Jsme úspěšný podnik z Českých Budějovic a chceme také podpořit klíčové akce a aktivity, které jsou pro region důležité. A chceme, aby si u těchto příležitostí mohli dát lidé naše skvělé pivo. 

Budvar je kromě sportu letos hodně vidět i na budějckých vánočních trzích, kde se nejen čepuje jeho pivo, ale máte zde také vlastní stánek. Máte už nějakou zpětnou vazbu, jak to lidé vnímají? 
Soudě podle denních prodejů velmi dobře. Prodává se skvěle jak točený, tak také balený Charitativní ležák. Stánek / hospůdka určitě přispívá ke skvělé atmosféře vánočních trhů. Mám radost. Moc se to povedlo. 

Co vlastně vy a Budějce? Původem pocházíte z Liberce, žijete v Českém Krumlově, ale v Budějcích jste přeci jen každý den. Jak na vás město působí a které jeho části máte třeba v oblibě? 
Žijeme v regionu, kam ostatní jezdí na dovolenou, co více si přát! Budějovice jsou skvělé kolem vody. Miluju, když v létě projíždím cyklostezkou kolem Vltavy od severu až do Boršova a vidím, jak to na té vodě a okolo žije. V tom mají Budějice velký prostor a potenciál. 

Pivo je vaše práce, nepochybně vás baví, ale co děláte, když si od něj chcete na chvilku odpočinout? 
Snažím se žít trochu více aktivně. Přeci jen toho v práci dost nasedím. Lyžuji, lezu na Kleť, což je klasická místní kratochvíle, jezdím na kole, běhám. Dokonce jsem párkrát vyzkoušel i triatlon. Prostě se snažím maximálně využívat vše, co region nabízí! 

Co byste popřál Budvaru a všem Budějčákům do příštího roku? 
Dej Bůh štěstí! A ať nám chutná!