Pomoc nemocným je hlavní motivací k darování plazmy, ukázal průzkum
Příležitost pomoci těžce nemocným je motivací pro naprostou většinu dárců krevní plazmy. Ukázal to rozsáhlý průzkum společnosti mezi 3500 dárci krevní plazmy. Většina se také shodla, že vpich nebolí a odběr probíhá rychle. I proto 88 procent z nich daruje plazmu pravidelně, jednou či dvakrát měsíčně.
Jihočeši chtějí pomáhat
Hlavním důvodem, proč Jihočeši darují krevní plazmu, je možnost pomoci lidem, kteří to potřebují. Shodly se na tom tři čtvrtiny dárců v regionu. Finanční příspěvek, který odběrová centra dárcům nabízejí jako kompenzaci za čas a cestovní náklady, je podle průzkumu motivací pro 24 procent lidí.
Aspektem, který respondenti v dotazníku zmínili, je i pravidelná zdravotní prohlídka. Každý dárce má totiž jednou za rok nárok na lékařskou prohlídku přímo v odběrovém centru. „Kontrola probíhá kvůli dodržení nároků na kvalitu odebrané plazmy. Ale zároveň víme, že znalost vlastního zdravotního stavu je pro každého člověka velice důležitá,“ uvedla hematoložka Alice Drábková s tím, že dárci mohou otázky týkající se jejich zdravotního stavu kdykoliv zkonzultovat s přítomným lékařem.
Důležitá je pro většinu dárců i skutečnost, že odběr krevní plazmy je šetrný a neohrožuje jejich zdraví. Shodlo se na tom zhruba 85 procent dotazovaných. Odebraná krevní plazma se v těle obnoví do 48 hodin. „I proto je možné krevní plazmu darovat jednou za 14 dní. Zatímco při darování krve se musí s dalším odběrem čekat několik měsíců,“ řekla Drábková.
Darovat plazmu může téměř každý
Zdravotní způsobilost dárce plazmy posuzuje lékař na vstupní prohlídce. Krevní plazmu může darovat každý zdravý člověk ve věku 18 až 65 let s tělesnou váhou v rozmezí 50 a 150 kilogramů. Plazmu naopak nemůžou darovat lidé, kteří jsou nemocní nebo v minulosti závažné onemocnění prodělali. Odběrová centra zároveň nepřijímají nikoho, kdo v posledních šesti měsících podstoupil tetování nebo piercing.
Dárci zpravidla snášejí hodinový odběr krevní plazmy dobře a většina z dotázaných plánuje odběry i do budoucna. „Jen zhruba každý padesátý respondent uvedl, že další odběr už neplánuje,“ řekl ředitel sítě odběrových center Jan Štěpánek. Výjimečně může při odběrech krevní plazmy dojít k nevolnosti, oběhové slabosti nebo silnějšímu krvácení z místa vpichu. V takových případech se odběr ukončuje i přesto, že se nejedná o závažné problémy.
