Maturantka Roku 2012: „Jsem nervák a perfekcionista!“

Vítězkou se stala blondýnka ze Zruče nad Sázavou Gabriela Fialová, nyní vysokoškolská studentka, kterou Budějcká Drbna požádala o rozhovor.

Proč jste se rozhodla přihlásit do soutěže Maturantka Roku 2012?

„Do této soutěže se hlásila jedna slečna ze školy a já to uviděla na Facebooku. Řekla jsem si, proč to nezkusit? Nikam jsem nemusela jezdit, jen poslat fotku a už to bylo!“ (směje se)

Probíhala soutěž podle vašich představ, nebo vás něco překvapilo, zklamalo?

„V žádné podobné soutěži jsem nikdy předtím nebyla, pro mě to tedy bylo něco naprosto nového. Neměla jsem s čím porovnávat. Spíš jsem stále věci poznávala, do všeho šla naplno a byla jsem soutěží nadšená.“

Byla pro vás náročná?

„Spíš se konala v období, které pro mě bylo náročné. Měla jsem lehce po maturitě a chtěla jsem se poctivě připravovat na příjímací zkoušky na vysoké školy. Byla náročná hlavně na nervovou soustavu, jsem neskutečný nervák a perfekcionista.“

Nenarušila tedy vaše přijímací zkoušky?

„Jak už jsem zmínila, snažila jsem se naplno věnovat jak studiu, tak soutěži. Oboje nakonec dopadlo skvěle a teď studuji Pedagogickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze.“

Jak na soutěž reagovali vaši rodiče?

„Moc si na to nevzpomínám. Myslím si ale, že to přijali dobře, protože mě skoro ve všech volnočasových aktivitách podporují. Máme velmi dobrý vztah. V průběhu soutěže stáli vždy při mně, vozili mě na různé akce spojené s Maturantkou Roku 2012 a pomáhali mi. Měla jsem v nich opravdu velkou oporu i podporu.“

Co spolužáci, nedobírali si vás?

„Opravdu to bylo v období, kdy jsme neměli čas řešit nic moc jiného než školu. Přátelé a nejbližší spolužáci mě ale podporovali.“

Bylo by tedy lepší, kdyby se soutěž pořádala v jiný čas?

„To si zase nemyslím, přece jen je to Maturantka Roku a kdy jindy by soutěž měla být, než po maturitě? Je to taková zkouška pro soutěžící, jak dobře dokážou koordinovat svůj čas a plně se věnovat všemu, co chtějí.“

Jak se vám líbilo soustředění finalistek na Lipně?

„Já jsem z víkendu na Lipně byla celkem nervózní, jelikož nejsem zrovna typ člověka, který se mezi cizími lidmi cítí jako ryba ve vodě. Navíc nám bohužel ani moc nevyšlo počasí. Organizátoři ale měli v rukávu spoustu alternativ na náhradní program. Za víkend jsme se dostaly několikrát do bazénu, do sauny, trénovaly jsme MTV dance a choreografii na finále. Lanové centrum, které mělo být stěžejní akcí celého víkendu, nám bohužel také nevyšlo. Víkend ale určitě můžu hodnotit jen pozitivně, byla to skvělá zkušenost a celou dobu panovala dobrá nálada.“

Co soupeřky? Bylo finále s nimi příjemné nebo mezi vámi panovala rivalita?

„Finále jsem si moc užila, jelikož jsem si mezi holkami našla skvělé kamarádky, neměly jsme s ničím problém. Vzájemně jsme si pomáhaly a podporovaly se.“

Jak jste oslavila vítězství?

„Hned další den po soutěži jsem s přítelem odletěla do Turecka, a to byla ta nejlepší oslava, kterou jsem si mohla přát.“

Jak vám šlo focení s profesionálním fotografem?

„Petr Šebesta byl naprosto skvělý. Na začátku jsem byla trošku nervózní, ale hned jak jsem zjistila, jaký je pohodář, všechno bere s humorem a dokáže mi dobře vysvětlit, jak mám pózovat, spadlo to ze mě a nesmírně jsem si focení užila.“

Nestyděla jste se pózovat ve spodním prádle či promenádovat se na mole před tolika lidmi?

„Na mole jsem se nestyděla, jelikož jsem na to neměla čas myslet. Další finalistky tam byly také jen ve spodním prádle. To bylo vkusné a hezké, takže některé z nás si mohly připadat i lépe než v plavkách.“

Co vám celá soutěž přinesla. Ovlivnila vás nějak? Naučila jste se něco nového?

„Přinesla mi spoustu nového - jak kamarádky, zkušenosti, tak i nadhled a sebedůvěru. Tohle vám nikdo jen tak nedá, musíte to zkusit sami, na vlastní kůži. A kdo to sám nezažije, nemůže posuzovat, jaké takovéto soutěže jsou.“

Přihlásila byste se do soutěže znovu?

„Určitě, ředitelka soutěže Martina Matoušková je úžasný člověk a skvěle se s ní spolupracuje. Celkově soutěž byla velmi dobře organizačně zvládnutá a všem, kteří uvažují nad tím, že se do ní přihlásí, to vřele doporučuji.“

V závěru roku jste se účastnila Miss Univerzity Karlovy. Když teď můžete srovnávat, v čem se soutěže liší?

„Je to velmi těžké porovnávat. Na Miss Univerzity Karlovy jsme musely projít castingem, potom jsme točily video-úkoly na finálový večer, byly jsme s finalistkami v pořadu Mixér na Óčku a tak dále. Na Maturantce Roku se stačilo jen přihlásit na Facebooku, což je pro spoustu dívek přijatelnější. Víkend na Lipně už jsem zmiňovala. Tam jsme se všechny zase více poznaly a stihly toho za poměrně krátkou dobu opravdu hodně. Obě soutěže ale byly velmi dobře organizačně zvládnuté. Hlavní rozdíl byl taky v tom, že jedna soutěž byla venku a druhá uvnitř. Maturantku Roku organizovala žena a Miss UK muž. Maturantka byla v Českých Budějovicích, to je pro mě celkem z ruky, a Miss UK zase v Praze, kde studuji. Objevuje se tam spousta faktorů, které soutěž ovlivní.“

ČTĚTE TAKÉ: Soutěž Maturantka Roku 2013 odstartovala

Foto: Martina Matoušková