Nové laboratoře významně zkvalitní výuku a výzkum na VŠTE

Za stavební část škola zaplatila 43 milionů korun a za stroje, zařízení, počítače a další vybavení zatím 22 milionů korun. Stavba objektu začala v prosinci 2014 a škola ho hradila z vlastních prostředků, tedy bez dotací. Částečně tří a dvou podlažní objekt architekti umístili mezi menzu a budovu učeben a uzavřeli jím tuto část kampusu.

„Jde o nejdůležitější investici posledních let, která významně přispěje ke zkvalitnění výuky studentů a zároveň posílí výzkumný potenciál akademických pracovníků. Takové zázemí nám citelně chybělo,“ uvedl Marek Vochozka, rektor VŠTE. Ten očekává, že do vybavení laboratoří bude škola dál investovat. Tím se posílí možnosti spolupráce s jihočeskými firmami při aplikovaném výzkumu či zavádění inovačních technologií do podnikové praxe.

Podle Rudolfa Kampfa, ředitele Ústavu technicko-technologického VŠTE, je pro studenty vždy lepší jednou technologii vidět a pracovat s ní, než o ní jen slyšet a číst. „Tady třeba přes software přijmou zboží, načtou a určí jeho pozici v regálech. Pak ho zase vyskladní a po dopravní lince expedují,“ popisuje vybavení laboratoře, simulující logistický sklad, sloužící Katedře dopravy a logistiky. Vybavení tvoří modely regálů i technologií RFID pro automatickou identifikaci zboží či klimatická komora, simulující tepelné a vlhkostní povětrnostní podmínky.

V přízemí nové budovy jsou umístěny například těžké laboratoře pro stavebnictví a strojírenství, sloužící materiálovému inženýrství a výzkumu, včetně trhacího stroje, sušárny či světelné komory. Ta dokáže věrně simulovat sluneční záření a je tak možné zkoumat vliv UV záření na materiály a povrchy. Vybavení pak doplní programovatelná robotizovaná pracoviště nebo 3D tiskárna na tisk kompozitních materiálů pro automobilový průmysl.

V dalších patrech je například lehká laboratoř pro řešení témat z bakalářských a diplomových prací, laboratoř pro akademické pracovníky ze stavebnictví či „čistá“ a „černá“ laboratoř ke zkoušení materiálů, včetně přípravy a výzkumu slitin. 

„Nejhůře se sháněla 3D měřící soustava v ceně necelých tří milionů korun,“ dodává kvestor Jaromír Vrbka. Ta měří s přesností mikronů a umí automaticky vykreslit model měřeného předmětu. Mezi nejzajímavější přístrojové vybavení patří i soustava měřících tratí, na nichž lze měřit charakteristiky odstředivých čerpadel, výkon výměníku nebo výkon kompresoru.

Vysoká škola technická a ekonomická už zároveň připravuje navazující II. etapu laboratoří, která umožní doplnit vybavení o další přístroje a prohloubí dosavadní specializace.