Čeští vojáci v Litvě najezdili přes sto tisíc kilometrů. Spojku měnili 16 hodin

Vojáci ze strakonického 25. protiletadlového raketového pluku i nadále působí na misi v Litvě. Náročné úkoly tam plní také četa podpory, která má za úkol zásobovat jednotky materiálem, municí či jídlem. V terénu musí zvládnout pohyb v naprosté tmě či opravu vojenské techniky.
Četa podpory je součástí české protiletadlové jednotky, která působí v alianční misi v Litvě. Její členové jsou řidiči, mechanici i zdravotníci. „Můžeme se na ně kdykoliv spolehnout. Na jejich práci máme výborné reference od našich aliančních partnerů,“ popisuje major Roman Dvořák, který v Litvě velí české protiletadlové jednotce.
Jednotky v terénu zásobuje četa materiálem, municí, pohonnými hmotami či stravou. V pohotovosti jsou její členové 24 hodin denně. Řidiči přepravují také vojáky, a to i do sousedního Lotyšska či Polska. Naježděno mají přes 110 tisíc kilometrů.
Trénují převoz materiálu ve složitých podmínkách
Přivézt jednotce to, co potřebuje, musí zvládnout za každých okolností. Zatím nejnáročnější přepravu zajišťovali, když museli k německé jednotce do výcvikového prostoru doručit kontejner s pohonnými hmotami. „Dostali jsme souřadnice, kde se jednotka nachází, a jeli jsme. Dozásobení probíhalo pod taktickým námětem. Přestože jsme úkol plnili v noci, přes výcvikový prostor jsme museli jet bez světel, abychom nerozkryli postavení jednotky. Přesouvali jsme se neznámým a složitým terénem, cestu komplikovaly četné překážky v podobě popadaných stromů,“ popsali čeští řidiči.
Jednotky Armády České republiky působí v Pobaltí v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence). Alianční předsunutá přítomnost je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO.
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
Vojáci se musí poprat také se složitým písčitým terénem. V totiž mohou snadno uvíznout. „Hlavní je předvídat, myslet vždy krok dopředu. Musíme uvažovat, kam můžeme zajet a kam nikoliv,“ uvádějí řidiči.
Vozidla opravují v polních podmínkách
Důležitou práci odvádějí i mechanici, kteří vozidla opravují. Ti museli před časem například vyměnit spojku u vozidla landrover. Třem mechanikům to trvalo zhruba 16 hodin.
„Museli nejprve povolit motor s převodovkou, odpojit převodovku od motoru, vyměnit spojku a pak znovu připojit převodovku k motoru. Nejtěžší je ta poslední část. Převodovka je poměrně těžká a na motor ji musíte nasunout v určité rovině,“ vysvětluje poručík J. M..
Vojáci při výměně spojky celou dobu pracovali pod vozidlem vleže na zádech. „Zvedat těžké součástky v této pozici a mít navíc omezený prostor pro manipulaci, není jednoduché,“ přidává poručík, v čem spočívá úskalí oprav na litevské základně, kde chybí montážní jáma.
Mechanici během výměny spojky u vozidla landrover.Součástí čety podpory je i zdravotnický tým. „Mají na starosti nejen zdravotnické zabezpečení při výcviku, ale zapojují se i do taktické rozehry při vojenských cvičeních. V případech, kdy je vyžadováno ošetření ve zdravotnickém zařízení, nejenže vojáky převáží do nemocnice, ale často pomáhají i překonat jazykovou bariéru mezi vojáky a civilními zdravotníky,“ dodává Dvořák.











Diskuze
3Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené