Po 31. 8. 2026Pavlína
Zprávy

Nejslavnější česká fotografie vesmíru vznikla před sto lety, kouzlo dodal snímku prolétající bolid

Zuzana Pešková2 minuty čtení13. 9. 2023, 6:32
Josef Klepešta, Říše hvězd (1923)
Josef Klepešta, Říše hvězd (1923) · Foto: Josef Klepešta, Říše hvězd (1923)

Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět.

Mlhovina v Andromedě je staré označení, jedná se totiž o galaxii. Důkazy o tom publikoval americký astronom Edvin Hublle v časopisu The New York Times 23. listopadu roku 1924. Tedy více než rok po pořízení Klepeštovy fotografie.

Autorem slavného snímku je astrograf a zakládající člen České astronomické společnosti Josef Klepešta. Fotografie se stala naprosto ikonickou a lze ji najít ve všech odborných československých publikacích.

„Šlo o velkou náhodu. Tehdy osmadvacetiletý Klepešta fotografoval čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20 centimetrovým astrografem hvězdárny v Ondřejově galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie,“ přibližuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Na snímku jsou vidět hvězdy z naší galaxie Mléčná dráha. Zachycena je tam i jedna z nejbližších galaxií, Galaxie M31 v souhvězdí Andromedy vzdálená 2,5 milionu světelných roků od Země. „Naší galaxii je podobná svou velikostí, počtem hvězd a spirální strukturou,“ přibližuje Suchan.

Galaxie M31 a ta naše se k sobě podle odborníků přibližují a za zhruba 4,5 miliardy let se začnou spojovat a pravděpodobně vytvoří obří eliptickou galaxii. „Světelná čára na snímku je zachycený prolétající jasný meteor, tedy světelný jev odehrávající se v atmosféře naší planety,“ upřesňuje odborník.

Josef Klepešta byl významným českým astronomem a spoluzakladatelem České astronomické společnosti. V roce 1925 přišel s nápadem založení edice Knihovna přátel oblohy, ve které vyšla řada odborných publikací, katalogů a astronomických map. Klepešta edici financoval a zároveň část z prodeje putovala do pokladny společnosti na vydávání časopisu Říše hvězd. Zasloužil se také o výstavbu Štefánikovy hvězdárny. Po roce 1945 stál za nápadem nových hvězdných atlasů Antonína Bečváře, které se během krátké doby rozšířily do celého světa, spolupracoval s Astronomickým ústavem ČSAV a od poloviny roku 1965 až do své smrti pracoval na Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy. Je po něm také pojmenována planetka (3978) Klepešta.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Do jihočeských škol v září nastoupí méně dětí, přibylo ale několik nových oborůZdraví

Do jihočeských škol v září nastoupí méně dětí, přibylo ale několik nových oborů

Do jihočeských mateřských, základních a středních škol nastoupí v září méně dětí než před rokem. Dětí v mateřských školách ubylo o čtyři procenta na 21 tisíc. Do základních škol půjde o procento méně žáků. Celkem jich do lavic usedne 60 tisíc, z toho 7200 prvňáků. Střední školy bude navštěvovat 32 tisíc žáků, což je také o procento méně než v předchozím školním roce.

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětíDoprava

Návrat do škol na kole: přilba chybí téměř polovině zraněných dětí

Děti se vrací po prázdninách zpět do školních lavic. Podle analýzy BESIP eviduje Policie ČR od ledna 2023 do června 2026 celkem 1 748 nehod cyklistů mladších 14 let, dvě skončily úmrtím dítěte. Téměř polovina zraněných dětí (45,3 %) neměla přilbu. Tým silniční bezpečnosti proto před návratem do škol připomíná zásady bezpečné cesty na kole.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook