Jihočeský vodárenský svaz dokončil výměnu problematického úseku vodovodu pod řekou Otavou u Čejetic na Strakonicku. Nová shybka, za více než pět milionu korun, má odstranit potíže s křehkým potrubím z 90. let a zajistit spolehlivou dodávku pitné vody pro Písecko, Strakonicko a Blatensko.
Problematický dvousetmetrový úsek vodárenského řadu, překonávající řeku Otavu u Čejetic na Strakonicku, už patří minulosti. Jihočeský vodárenský svaz zde dokončil novou shybku, která má všechny dosavadní problémy odstranit. Dřívější komplikace způsoboval zejména nevhodný a velmi křehký materiál potrubí, který se ve vodárenství používal v 90. letech.
Rozsáhlá stavba za 5,5 milionu korun bez DPH zahrnovala umístění nového potrubí pod korytem řeky Otavy a jeho napojení na stávající řad. Součástí stavby byla i výměna technologie šachty, sloužící k manipulacím s přepravovanou pitnou vodou.
„Dlouhodobě to bylo poruchové místo, kde se první havárie na jednom ze dvou ramen shybky objevila v roce 2018. Naposledy nastala letos zjara na druhém rameni. Proto jsme zvolili radikální řešení a celou shybku vyměnili. Jde o významnou větev vodárenského řadu, zásobujícího pitnou vodou Písecko, Strakonicko a Blatensko,“ vysvětluje Michal Míček, provozní náměstek ředitele Jihočeského vodárenského svazu (JVS).
Shybkou se dle Míčka rozumí snížená část potrubí, převádějící pitnou vodu z jedné strany toku na druhou. Funguje na principu spojených nádob a zřizuje se v místě křížení vodovodu s řekou. V některých případech býval takovýto přechod řešen i přemostěním, povodně však ukázaly, že uložení pod řeku je bezpečnější.
„Bezpečná dodávka pitné vody pro obyvatele Jihočeského kraje je naší trvalou prioritou, protože naše Vodárenská soustava Jižní Čechy s 556 kilometry potrubí představuje systémový a nenahraditelný zdroj. Tady odvedla dodavatelská firma společně s našimi pracovníky provozu perfektní práci v rekordním čase,“ uvedl Antonín Princ, předseda představenstva JVS.
Doplnil také, že při stavbě bylo nutné provést náročné manipulace a vypustit dlouhý úsek potrubí. Místní vodojemy se proto musely předzásobit, aby obyvatelé krátkodobé přerušení nepocítili. Směrem na Písek, Strakonice a Blatnou totiž každý den vodárenskou soustavou proteče nejméně 1500 metrů krychlových pitné vody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.