Dnes začíná meteorologické jaro, to opravdové přichází až s jarní rovnodenností

Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Jde tedy o přesně vymezené tři měsíce březen, duben a květen. Pevně stanovené období má pro meteorology praktický význam – používá se pro zjednodušení sběru dat a analýzy podnebí.

Oproti tomu astronomické jaro začíná jarní rovnodenností, kdy se Slunce dostane do roviny zemského rovníku. Ta na severní polokouli připadá většinou na 20. března. Paprsky Slunce ten den dopadají na Zem kolmo k ose a můžeme tak pozorovat východ Slunce přesně na východě a západ přesně na západě. Během rovnodennosti také dopadají sluneční paprsky na oba póly a střídá se tak polární den a noc.

Slovo rovnodennost sice naznačuje, že by den měl být stejně dlouhý jako noc, k tomu ale reálně může dojít až o pár dní později. Jedním z faktorů je fakt, že Slunce není jediným bodem, ale prostorovým tělesem. Jeho paprsky se navíc v atmosféře lehce ohýbají kvůli refrakci, tedy lámají se na přechodu z různých prostředí. V den rovnodennosti tak bývá Slunce nad obzorem zhruba 12 hodin a 10 minut a pod obzorem 11 hodin a 50 minut.

Jaké svátky nás čekají na jaře

Na jaře nás čeká hned několik svátků. Během dnešního dne se na mnoha místech slaví Masopust. Třídenní svátek zakončuje masopustní období, které začíná po svátku Tří králů na začátku ledna a trvá až do Popeleční středy. Její termín se odvíjí od data Velikonoc. Velikonoční neděle letos vychází na 20. dubna.

Svatodušní svátky, zvané také Letnice, se slaví osmou neděli velikonoční doby. Svátek se v židovství váže k předání Zákona na hoře Sinaj a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly.

Prvního května se slaví světštější svátky: Svátek zamilovaných a Svátek práce.

Během jara slaví jeden z hlavních svátků židé – Pesach. Během osmidenního svátku si připomínají vyjití Izraele z egyptského otroctví.