Led na Lipně se zabarvil do smaragdu. Vědci popsali vzácný zimní úkaz

Zelené plochy na lipenském ledu lidé poprvé spatřili krátce před Štědrým dnem. Bruslaři i rybáři hlásili barvu, která do zimy nepatří. Hydrobiologové vyrazili na místo a začali jev dokumentovat. Podobných záznamů existuje ve světě málo. Lipno teď patří mezi nejlépe prozkoumané případy.

Analýzy mikroskopem potvrdily druh Woronichinia naegeliana. Tato sinice na Lipně dominuje v létě a na podzim. Rozvoj způsobuje nadbytek fosforu a dalších živin. Člověk přivádí živiny do nádrže z polí, obcí a rekreace. Jiné přehrady se se sinicemi loučí v září. Lipno se loučí až v listopadu a někdy se neloučí ani v prosinci.

Klidné počasí na konci roku 2025 sinicím pomohlo. Slabý vítr a dlouhý sluneční svit držely biomasu u hladiny. Tenký a průhledný led je uzavřel pod sebou. Při vánočním oteplení barva vystoupila a lidé ji viděli ze břehu. Po dalším zamrznutí vznikla „sinicová oka“. Čirá místa nad tmavými shluky rozdílně pohlcovala záření. Sněžení na Silvestra přístup světla omezilo a úkaz postupně zmizel.

„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR. Tým chce data využít pro další výzkum a pro návrhy, které sníží přísun fosforu do vody.

Fenomén otevřel debatu o budoucnosti nádrže. Lipno živí turistiku celého regionu a zároveň nese následky tlaku člověka. Zimní smaragd připomněl, že ekosystém se mění po celý rok. Vědci plánují sledování i v lednu a v únoru. Jižní Čechy tak znovu stojí u zrodu příběhu, který může pomoci českým vodám.