Bechyňské kasárny bude za 330 milionů rekonstruovat firma z motolské kauzy

Ministerstvo obrany podepsalo v dubnu tohoto roku smlouvu o rekonstrukci jedné z budov v areálu leteckých kasáren v Bechyni. Celková cena projektu byla stanovena na 272,6 milionu korun bez DPH, což představuje 329,9 milionu korun včetně DPH. Rekonstrukce tak patří mezi významnější investice do vojenské infrastruktury v regionu.

Zhotovitelem se stala společnost Geosan Group, která má zajistit modernizaci budovy, včetně vzduchotechniky, elektroinstalací či klimatizace. Hotovo by mělo být do necelých dvou let od zahájení prací.

Korupční kauza Motol

Společnost Geosan Group je přitom spojována s korupční kauzou týkající se zakázek ve Fakultní nemocnici v Motole. Firma, která dlouhodobě realizuje významné veřejné zakázky po celé republice, figuruje v policejním vyšetřování v souvislosti s rekonstrukcí takzvaného Modrého pavilonu nemocnice.

Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) měli dva vrcholní manažeři společnosti – spolumajitel a tehdejší šéf představenstva Luděk Kostka a obchodní ředitel Ivan Havel – vyjednávat úplatky. Vyšetřovatelé tvrdí, že část navýšených nákladů měla skončit jako úplatek pro tehdejší vedení nemocnice, konkrétně bývalého ředitele Miloslava Ludvíka a jeho někdejšího náměstka Pavla Budinského.

„Závažným korupčním jednáním měla být ovlivněna mimo jiné i realizace projektů financovaných nebo spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie v celkové hodnotě přesahující 4 miliardy korun,“ uvedl v únoru minulého roku policejní mluvčí Jaroslav Ibehej. Kauza zatím není pravomocně uzavřena.

Co na to Ministerstvo obrany?

Redakce Drbny se v souvislosti s uzavřenou smlouvou o rekonstrukci bechyňské kasárny obrátila na Ministerstvo obrany s dotazem, zda angažmá společnosti Geosan Group nevnímá jako reputační riziko. Resort ale jakékoli pochybnosti o výběru firmy odmítá a tvrdí, že při zadání zakázky postupoval výhradně podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Podle ministerstva proběhlo výběrové řízení jako otevřená nadlimitní soutěž a společnost Geosan Group v něm zvítězila transparentním způsobem.

„Tato nadlimitní veřejná zakázka na stavební práce byla zadávána v otevřeném řízení dle § 56 Zákona, a to uveřejněním Oznámení o zahájení zadávacího řízení (…), přičemž nabídky podali 3 účastníci řízení,“ sdělila redakci Drbny mluvčí Ministerstva obrany Magdalena Hynčíková.

Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že samotné trestní stíhání nebo obvinění firmy či jejích představitelů automaticky neznamená možnost vyloučení z veřejné soutěže. „Zákon totiž neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo zadavateli, tedy Ministerstvu obrany, vyloučit uchazeče, kterému by bylo sděleno obvinění nebo s nímž by bylo zahájeno trestní stíhání,“ doplnila mluvčí.

Geosan bylo možné z tendru vyřadit

Právní výklad ale podle odborníků není tak černobílý, jak vyplývá z vyjádření ministerstva. Podle analytika Marka Chromého totiž existují situace, kdy lze firmu z veřejné soutěže vyřadit i bez pravomocného rozsudku.

„V tomto případě je teoreticky možné firmu vyloučit. Důvodem je zákonná možnost vyloučit účastníka, pokud se v posledních třech letech dopustil závažného profesního pochybení, které narušuje jeho důvěryhodnost,“ vysvětlil redakci Marek Chromý, vedoucí analytik zaměřený na protikorupční problematiku z Transparency International.

Nejde podle něj o automatický proces, ale o rozhodnutí zadavatele, který musí takový krok dostatečně odůvodnit. Ministerstvo obrany by tedy mohlo vyhodnotit trestní stíhání vrcholných představitelů společnosti Geosan Group jako okolnost narušující důvěryhodnost firmy.

„Proces je postaven na argumentaci zadavatele. Ten právě musí precizně popsat ono narušení důvěryhodnosti, které vede k vyloučení,“ dodal analytik. Pokud ale zadavatel dospěje k závěru, že trestní stíhání důvěryhodnost společnosti nenarušuje, zákon mu ani neukládá povinnost uchazeče ze soutěže vyloučit. Zakázka v Bechyni tak byla podepsána v situaci, kdy zákon umožňoval i odlišné rozhodnutí.