Středa 15. 7. 2026 | Svátek má Jindřich
Rekonstrukce kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích se v roce 2023 vysoutěžila za 638 milionů, výsledný účet je však podle města o 400 milionů vyšší. Zástupci města za tím vidí především špatně připravený projekt. Podklady pro jednání zastupitelstva, smluvní dodatky i vyjádření samotného architekta ale ukazují jiný, mnohem méně jednoduchý příběh. Příběh o inflaci, o měnících se požadavcích města, o smluvní klauzuli, která oslabila kontrolu nad vícepracemi, i o tom, že s pojmem „o 400 milionů víc“ je možné počítat několika různými způsoby – podle toho, jak a komu se to zrovna hodí.
Spor o KD Slavii se rozhořel již za minu lé městské reprezentace, která sestávala z hnutí ANO a hnutí Občasné pro Budějce (HOPB). Právě ta nechala vypsat na rekonstrukci objektu mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrálo francouzské architektonické studio Chaix & Morel et Associés. Již v té době vyvolala stavba velkou vlnu kritiky tehdy opozičních zastupitelů, zejména za ODS.
„Nebyla asi dobře vybraná architektonická společnost, protože její architekti neměli vůbec žádnou zkušenost s veřejnými zakázkami v České republice a s rekonstrukcí památek," řekl nedávno novinářům náměstek Českých Budějovic Petr Maroš (Naše Česko, dříve ODS).
Ten je dlouhodobě k projektu kritický a často mluví o výrazném překročení rozpočtu, konkrétně o 400 milionech korun. Srovnává však aktuální cenu s odhadem z roku 2020 – tedy s cenou platnou ještě před tím, než přišel covid, inflace o 30 až 40 procent a než město samo v následujících letech postupně rozšiřovalo zadání.
Architekt Jan Proksa, jeden z autorů projektu, to vidí jinak: „Ve skutečnosti se stavba v roce 2023 vysoutěžila za celkem asi 640 milionů bez DPH. Celkově vícepráce dosáhly asi 170 milionů bez DPH,“ napsal redakci s tím, že tvrzení náměstka Maroše odmítá: „Výroky pana Maroše z mého pohledu opravdu neodpovídají pravdě a patří spíše do kategorie volební kampaně,“ doplnil.
Vývoj ceny rekonstrukce:
Tato čísla vycházejí z oficiální rekapitulace nákladů, kterou má město samo k dispozici pro jednání zastupitelstva.
Proksa jde ve svém hodnocení ještě dál: „Pan Maroš manipuluje čísly, jak se mu to zrovna hodí, a občas tam do toho míchá DPH, občas tam nemíchá DPH, také do toho přidává veškeré věci, které třeba do toho nepatří," řekl v rozhovoru s tím, že do celkové částky se dostávají i položky jako je cena za dozor stavby, které nemají se zpracováním projektu nic společného.
V otázce výrazného navýšení výsledné ceny za rekonstrukci je také nutné zaměřit se na mechanismus, kterým se o vícepracích rozhodovalo. Podle smlouvy se stavební firmou měl každý návrh změny (tzv. změnový list) splnit dvě podmínky: kladné stanovisko technického dozoru stavebníka (TDS) a kladné stanovisko architekta. Jenže hned v prvním smluvním dodatku, uzavřeném v roce 2023 – se tato podmínka změnila.
„V rámci změny čl. VIII., podčl. A a podčl. C smlouvy o dílo bude zhotovitel povinen získat ke každé změně stanovisko autorského dozoru, nikoliv však výhradně souhlasné stanovisko," píše se v dokumentu.
V navrhovaném znění samotné smlouvy se pak objevuje věta, která popisuje novou podmínku schvalování víceprací takto: „...přičemž kladné stanovisko TDS a stanovisko autorského dozoru je podstatnou náležitostí návrhu změny ze strany zhotovitele."
Problematické je také v kontextu Českých Budějovic to, kdo za stavební firmu o věci veřejně mluví a jakým způsobem se může zapojit do politických jednání. Oblastní ředitel Metrostavu Martin Stašek je zároveň českobudějovickým zastupitelem za Naše Česko, dříve za ODS. Již v lednu 2025 se postavil jednoznačně na stranu vedení města a za viníka označil architekty.
„Problémové části projektu se týkaly zejména statiky. Když to srovnáme s nedávnou rekonstrukcí nádraží, která měla také mnoho komplikací, zásadní rozdíl je přístup pana architekta. Ten se k řešení těchto problémů staví spíše zády, než aby tomu šel naproti. Všem účastníkům stavebního řízení tak způsobuje vrásky na čele,“ řekl tehdy. Zároveň potvrdil tehdejší navýšení celkové ceny projektu o 300 milionů, trval však na tom, že to není proto, že by Metrostav navýšil cenu za stavební práce.
O rok a půl později, krátce po dokončení stavby, ve své kritice pokračoval. Na sociální síti LinkedIn napsal, že hotová budova kvůli chybám projektu komplikuje dlouhodobé využití a pronájem prostor, vytváří nedostatečnou kapacitu pro plesy, neumožňuje vystoupit celému tělesu Jihočeské filharmonie a nevyhovuje ani divadelní činohře.
Skutečnost, že o vině architekta i o nefunkčnosti hotové budovy veřejně mluví zástupce firmy, která stavbu realizuje, a který je zároveň zvoleným zastupitelem téže radnice, jež o schvalování víceprací rozhoduje, je dlouhodobě předmětem politické kritiky. Opozice již dříve Staška na zasedání zastupitelstva vyzvala, aby v případě hlasování o KD Slavii oznámil svůj střet zájmů. Sám Stašek však jakýkoliv možný střet zájmů v této souvislosti striktně odmítl. V tom ho podpořili i jeho straničtí kolegové, kteří na jeho působení ve firmě nevidí nic problematického.
Díky nevyvážené smlouvě jsou architekti, na rozdíl od města, ve věci KD Slavie dlouhodobě vázaní mlčenlivostí a nemohou se tak vůči nařčením aktivně bránit. Přesto Jan Proksa již v roce 2025 poskytl Budějcké Drbně své oficiální stanovisko, ve kterém kvalitu projektu hájil.
„Náš tým projektantů a architektů je tvořen zkušenými členy. Nesporné kvality projektu snad potvrzuje i skutečnost, že byl vybrán porotou v soutěži o návrh a umístil se na 1. místě," uvedl. Zároveň připomněl, co bývá u rekonstrukcí historických budov pravidlem. „Rekonstrukce historických objektů představuje zcela specifický případ, kdy projekt musí reagovat na celou řadu problémů a skutečností, přičemž řada z nich při sebelepší přípravě vyjde najevo až v průběhu samotné stavební realizace," řekl.
To Proksa potvrdil i nyní, když se na něho redakce opět obrátila. „Nebudu říkat, že jsme svatí, v každém projektu se něco zapomene a vždy se musí něco doplnit," řekl v rozhovoru s tím, že mnoho nákladů vychází také ze specifických požadavků města a architekti podle něj nemohou nést odpovědnost za celý rozsah navýšení ceny.
Tato tvrzení architektů dokládají i veřejně dostupné smlouvy a dodatky týkající se rekonstrukce kulturního domu. V rekapitulaci nákladů tak lze dohledat několik položek, které architekt zmiňuje jako vícepráce, s nimiž výslovně nesouhlasil. Je mezi nimi například slavnostní osvětlení historické části objektu za 6 971 177. Podle architekta šlo o efektní nasvícení fasády inspirované osvětlením nádraží, se kterým od počátku nesouhlasil s odůvodněním, že budova by měla mít spíš komornější a decentní nasvícení.
Další položkou je interiérové osvětlení. Původní návrh od rakouského dodavatele byl v hodnotě okolo 1,2 milionu korun. Ve finálním zpracování bylo však toto osvětlení nahrazeno atypickými designovými svítidly v hodnotě 8 539 581, tedy přibližně sedminásobně dražším řešením.
Mezi nákladná a architektem neschválená přání patří také keramické obklady stěn v gastroprovozu. Podle důvodové zprávy k jednomu z dodatků byly provedeny místo dekorativních omyvatelných stěrek, a to z důvodu snazší údržby.
Tyto tři položky dohromady navýšily cenu o více než 15 milionů (přesnou sumu nelze zjistit, neboť u některých položek chybí přesné vyčíslení jejich hodnoty) – tedy zlomek celkových 171,6 milionu korun víceprací. Ukazují ale jasně, že ne všechny vícepráce vznikly z chyb v projektu; část jde na vrub estetických a provozních rozhodnutí města, učiněných v průběhu stavby.
Na čísla týkající se interiérového osvětlení již dříve upozornila i opoziční zastupitelka za Piráty Pavla Heyduková. Ta zároveň popisuje, jak těžké je se k takovým informacím vůbec dostat. O kompletní dodatky, změnové listy a vyjádření autorského i technického dozoru žádala podle svých slov od 11. května, dostávala opakované přísliby na zastupitelstvu i e-mailem, a když se nic nedělo, dozvěděla se na osobním jednání něco, co ji dle jejích slov upřímně znepokojilo.
„Bylo mi řečeno, že na radnici znají mé kritické postoje ke KD Slavii i k vedení města, které prezentuji na sociálních sítích, a domnívají se, že bych si některé informace mohla vykládat nesprávně. Byla jsem také upozorněna, že pokud se dokumenty dostanou na veřejnost, bude zřejmé, od koho pocházejí," napsala.
Z 267 samostatně popsaných změnových listů jich zhruba dvě pětiny výslovně odkazují na chybu, rozpor nebo nedostatek v projektové dokumentaci – chybějící položky v soupisu prací, technická řešení, která se ukázala jako neproveditelná, nebo přímé rozpory mezi jednotlivými stupni dokumentace. Přibližně necelá desetina položek je pak v dokumentech výslovně označena jako „na základě požadavku investora.“ Tato kategorie se výrazně kumuluje v pozdějších dodatcích z let 2025–2026, kdy se dolaďoval interiér, gastroprovoz a venkovní plochy.
Zbývající, největší skupina položek – zhruba polovina – popisuje další a často opomíjený důvod pro navýšení ceny – okolnosti zjištěné až v průběhu stavby, které se s tím, co předpokládala projektová dokumentace, rozcházely (např. betonový základ pod dlažbou nábřeží tam, kde projekt počítal se zeminou, nebo staticky nevyhovující stav skrytých kleneb). Tuto kategorii nejde přiřadit ani k chybě architekta, ani k požadavku města. Zcela přesný finanční poměr mezi kategoriemi z veřejně dostupných podkladů bohužel nejde určit – dodatky totiž často uvádějí ceny souhrnně za celý dodatek, ne po jednotlivých položkách.
Z dostupných podkladů vyplývá obraz, který se vzpírá jednoduchému vyprávění o vině jedné strany. Je pravda, že projektová dokumentace obsahovala nedostatky a že řada víceprací z nich vychází. Je ale stejně tak pravda, že podstatná část navýšení, zejména v posledních letech stavby, vznikla na základě rozhodnutí a přání samotného města.
Dokumenty také ukazují, že smluvní mechanismus, který měl hlídat kvalitu a nutnost víceprací, byl v průběhu stavby oslaben způsobem, který omezil možnost architekta cokoliv účinně rozporovat. V návaznosti na to Proksa sdělil, že přesto, že projekt nebyl zpracovaný bez chyb, nemohou dle něj nést architekti odpovědnost za celý rozsah navýšení ceny.
S rozseknutím vleklého sporu o to, kolik z 1,055 miliardy padá na vrub špatné přípravy a kolik na vrub měnících se požadavků investora, mohou pomoct výsledky znaleckých posudků, které si nezávisle na sobě nechávají zpracovat obě zúčastněné strany. Do té doby však zůstane rekonstrukce KD Slavie projektem roztříštěným mezi letité spory střídající se politické reprezentace i odlišné pohledy všech zúčastněných stran.
Historie budovy
Příprava rekonstrukce
Realizace stavby
Dokončení
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
