Stavbu podjezdu pod nádražím chce plánovat kraj spolu se Správou železnic

Plánování stavby podjezdu budějckého nádraží začalo v roce 2001. Tunel měl propojit jeden ze sjezdů z dálnice D3 s centrem města. Měl být součástí takzvané zanádražní komunikace, jejíž velká část už je v provozu, a která má odklánět tranzitní dopravu z centra.

Původní plán mluvil o přímém propojení Průmyslové a Mánesovy ulice směrem do Dobrovodské. Od této varianty ale město v roce 2010 po kasační stížnosti na územní rozhodnutí od lidí, kterým patří domy v jedné z dotčených ulic, ustoupilo. O pár let později přichází s novou esovitou variantou, která šikmo propojuje Dobrovodskou a Plynárenskou ulici. Po téměř sedmi letech se ale přípravy nijak zvlášť neposunuly. „Za město jsme teď v optimální fázi, která ještě není zanesená v dokumentaci. V tuto chvíli víme, že tato varianta by byla průchodná například ze strany policie z kapacitních důvodů nebo jiných důvodů, jako je například výjezd z toho tunelu,“ popsal bývalý náměstek pro dopravu Viktor Lavička (ANO).

Cizí pozemky a další stavby

U esovité varianty, která by ústila do míst, kde je dnes sběrný dvůr, ale narazilo město na několik problémů. Když se začalo projektovat, město podle Lavičky nevědělo, že vznikne sídliště Dubičný potok s 2000 byty. Dalším problémem bylo, že se stavba dotýkala pozemků, které vlastní společnosti E.ON a Jihočeská plynárenská. „Tady se mi podařilo dojednat, že by obě společnosti byly schopné nám tyto pozemky odprodat," dodal Lavička.

Největší komplikací v městem připravované variantě jsou ale pravděpodobně plány Správy železnic. „Během jednání s ředitelem Správy železnic se bohužel potvrdilo to, čeho jsem se už delší dobu obával. Změna projektu nádražního podjezdu, kterou město v roce 2014 udělalo, nepůjde zrealizovat, protože jeho vyústění v ulici Plynárenská koliduje s parkovacím domem, který zde chystá Správa železnic,“ uvedl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

Zároveň také upozornil na to, že město za projekční práce na esovité variantě zaplatilo zatím téměř 30 milionů korun. „Považuji to za fatální selhání vedení města a bohužel musím říct, že České Budějovice jsou dlouhou dobu limitovány neschopností radnice připravit jakékoliv složitější projekty,“ dodal Kuba s tím, že město navíc s krajem ohledně stavby vůbec nekomunikovalo. 

To ale rozporoval bývalý zastupitel za ANO František Konečný. „Neznám historii od roku 2007. Jsem si ale jist, že není pravda, že město neinformovalo kraj. Mnohokrát jsem oslovoval pana radního Švece. On vše věděl, a myslím, že mi jak primátor, tak pan Holický potvrdí, že pan Švec o to neměl zájem," popsal Konečný.

Plánování chce převzít kraj spolu se Správou železnic

Další věc, o které město kraj podle hejtmana neinformovalo, byla částka, na kterou by měla stavba vyjít. Podle původních plánů se totiž počítalo s náklady 800 milionů korun. Dnes už je ale podle propočtů radnice částka více než trojnásobná. „My stavbu stále vedeme jako krajskou investici za 800 milionů, až miliardu a najednou se dozvídáme, že bude stát 2,5 miliardy. O tom, že to číslo vůbec nesedí, nás město neinformovalo ani jednou," uvedl Kuba.

Celou situaci chce nyní kraj řešit tak, že by se spolu se Správou železnic projektování přeložky ujal. „Jako Jihočeský kraj jsme připraveni převzít projekční přípravu, protože se obávám, že pokud ji necháme na městě, tak se toho projektu Budějčáci nikdy nedočkají,“ dodal.

Sám hejtman vidí cestu v návratu k původní plánované trase, která je podle něj rozumnější. V ní je ale třeba počítat s odporem obyvatel, se kterými by musel kraj vyjednávat. I na jsou podle Martina Kuby na kraji připraveni.