Středa, 7. září 2016, 16:59
Hotovo. Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. je kompletně zakryta. Projekt Vnímání, o kterém se už měsíce bouřlivě diskutuje, je realitou. Jaké jsou naše první pocity?
V první řadě zaujme kruhový vstup přímo v Domu umění. Vlastně i vstupní místnost tohoto interiéru. Vše vzbuzuje spíše dojem staveniště, ostatně je tomu tak i venku přímo na náměstí. Těžko říct, zda náhodný návštěvník centra pochopí, že jde o umělecký záměr, nebo třeba o rekonstrukci, ač, uznáváme, krapet zvláštní. Je to na polemiku, v tomto případě ne první ani poslední.
Do kruhu se vstupuje přes malé schody – první zádrhel – expozice není bezbariérová (respektive lávka, přímo ke kašně by se vozíčkáři měli dostat speciálním vstupem). Po chvilce se člověk ocitá u okna, ze kterého vede tunel až ke kašně. Zde pozor na hlavu – jedna členka naší výpravy do okna tvrdě narazila a nebylo co závidět. A ano, chápete dobře, ven se jde oknem, což je vlastně logické.
Zahájení výstavy Vnímání.
Zveřejnil(a) Budějcká Drbna dne 7. září 2016
Je pravdou, že vylézt z okna a procházet se nad úrovní náměstí je malinko zvláštní pocit. Na druhou stranu je výhled dost omezený, takže nečekejte, že se budete nějak výrazně kochat. O to tu ostatně ani nejde.
Na konci tunelu budou možná někteří lidé, kteří projekt příliš nesledovali, mírně překvapení. Panovala totiž představa, že se na kašnu bude návštěvník dívat shora, avšak není tomu tak. Místo toho sejdete po schodech dolů a než se nadějete, jste u budějcké dominanty.
A nyní to nejdůležitější... Jaké pocity člověk při pohledu na kašnu má? Bude to samozřejmě individuální, ale faktem je, že to, co znáte snad do posledního detailu, je najednou jiné. Možná je to ruchem, který není tak silný. Možná tím, že vaši pozornost skutečně strhává jen kašna samotná. Pobyt v její přítomnosti je najednou intimnější, říkáte si, že je aspoň na malou chvíli jenom vaše (pokud nemáte za zády desítky turistů). Ať tak či tak, nějakou emoci ve vás pobyt mezi stěnami bezesporu vyvolá, ať už kladnou, nebo negativní. I to se dá považovat za úspěch projektu, na kterém se pravděpodobně široká veřejnost neshodne. Mimochodem také v naší malé skupině se daly zaslechnout různé názory.
Výstava Vnímání bude přístupná do 2. října. Vstupné je zdarma. Mezi lidmi se často diskutuje o tom, jaké jsou náklady na tento na pohled megalomanský projekt. Kurátor výstavy Michal Škoda zmínil, že se projekt vešel do rozpočtu na výstavy pro letošní rok. Přesná částka nezazněla, ale jedna výstava má rozpočet zhruba 250 tisíc korun. Svůj podíl na Vnímání mají i sponzoři.
Nabízí se také otázka, zda se zakrytá kašna dokáže ubránit vandalům. „Předpokládám, že když něco takového nastane, měly by kamery vandaly zachytit. Mělo by s nimi být provedeno podobné řízení jako v jakémkoliv jiném případě. Kdyby posprejovali kašnu, tak určitě policie bude hledat viníky,“ upozornil autor Vnímání Jan Šépka.
O Vnímání se mluvilo, mluví a mluvit bude. Není ale nic jednoduššího, než se na místo podívat a vytvořit si vlastní názor. Času na návštěvu je dost.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Bohužel musím konstatovat, že to je ještě ubožejší, než jsem si představovala v tom nejhorším scénáři.
