Mezinárodní filmový festival Voda Moře Oceány přinesl záplavu zajímavých filmů, hostů i novinek

Festival v letošním roce připravil pro své diváky a příznivce několik novinek, které ocenili zejména ti, kteří se do vod festivalu noří pravidelně. Novinkou například bylo slavnostní zahájení festivalu, které se konalo v Galerii Mariánská v Českých Budějovicích a bylo ozdobeno nejen přítomností hostů a organizátorů festivalu, ale také mimořádně zajímavou výstavou fotografky Lucie Drlíkové. Kolekce fotografií, nazvaná Můj svět pod hladinou představuje svět skutečně zvláštní, poetický a také fotografické umění paní fotografky akcentující.

Diváky nadchla nejen tato výstava, ale také dvě další, s festivalem již tradičně spojené: Výstava fotografií Rudolfa Švaříčka v předsálí kina Panorama, expozice byla „ochutnávkou“ a pozvánkou na výstavu Tajemná Indonésie v Jihočeském muzeu. A druhou výstavou byla kolekce obrázků dvanáctileté Barunky Sedláčkové, kterou její nemoc – neuropatie – upoutala na invalidní vozík a omezila ji v pohybu zejména kloubů. Navzdory tomu Barunka krásně maluje, štětec či tužku drží v ústech a svůj výtvarný styl nazývá „pusopis“. Nádherné obrázky diváci obdivovali v Parkhotelu.

Stejně jako v předchozích ročnících, i letos hlavní část festivalu patřila projekci soutěžních filmů, ale i tady přibyla jedna novinka – kromě tradičního promítání v edukačním centru ZOO Ohrada a v kině Panorama v Hluboké nad Vltavou měli diváci možnost vidět „vodní“ filmy i v budějckém kině Kotva. Ve většině snímků se více či méně intenzivně objevovalo hlavní téma 13. ročníku festivalu – Voda a životní prostředí. Díky zajímavým snímkům se diváci setkali s obyvateli mořských hlubin – například mantou obrovskou nebo s hlístounem – mořským drakem, poznali jedinečné prostředí stále málo probádaných vod Havaje, drsný život obyvatel Soloveckých ostrovů a mnoho dalších zajímavých lokalit.

Festival ovšem charakterizují nejen filmy, ale také setkávání těch, kteří je tvoří. Filmaři, kameramani, režiséři, scénáristé, prostě všichni ti, kteří propadli kouzlu vodních živlů. Desítky zasvěcených debat a rozhovorů v zákulisí festivalu jsou korunovány oficiálními vystoupeními hostů. Mimořádným zážitkem pro všechny zúčastněné bylo nepochybně setkání s charismatickou dámou, Celine Cousteau, vnučkou filmaře, cestovatele a oceánografa Jacquese Yves Cousteaua. Celine Cousteau ve své přednášce v pátek v podvečer v hlubockém kině Panorama hovořila zejména o svých filmových a producentských projektech věnovaných oblasti brazilské Amazonie, životu tamních domorodých kmenů a ochraně deštných pralesů.

O své zkušenosti, zážitky a názory se s účastníky festivalových přednášek podělili také Václav Cílek, český geolog, klimatolog a spisovatel Miroslav Hrdý, kameraman, dokumentarista a entomolog.

Čas festivalu díky nepřetržitému sledu jednotlivých akcí připomínal prudký tok horské řeky... Jeho proud zanesl všechny účastníky až do pomyslných peřejí velkého finále – ceremoniačního večera, který představoval asi největší změnu festivalu – letos poprvé se konal v sále Parkhotelu a díky tomu byl ve srovnání s neformálnějším prostředím kina Panorama, kde se předchozí ceremoniační večery odehrávaly, o poznání slavnostnější.

Ceremoniál zahájil moderátor Petr Svoboda společně s předsedou festivalové poroty, světoznámým česko-novozélandským filmařem Michaelem Havasem. Následovalo vyhlašování vítězů v jednotlivých kategoriích, ceny jejich tvůrcům předávali významní protagonisté festivalu, mimo jiné Celine Cousteau, producent, filmař a zpěvák Daniel Landa, režisér, kameraman a fotograf Rudolf Švaříček a další. Velmi silným momentem večera bylo setkání Celine Cousteau s Barunkou Sedláčkovou, která jí předala jeden ze svých „pusopisových" obrázků.

Mezi hosty ceremoniačního večera byli také představitelé subjektů, které nad festivalem převzaly záštitu, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslava Jermanová, starosta města Hluboká nad Vltavou Tomáš Jirsa, místostarosta Hluboké nad Vltavou Pavel Dlouhý a zástupci ministerstva pro místní rozvoj.

A nikoliv hosty, ale zcela nepřehlédnutelnými zdroji energie, humoru a nápadů byli „otcové festivalu“, prezident Steve Lichtag a viceprezident Jindřich Soukal. Vlnami festivalu proplouvali, samozřejmě za vydatné podpory produkčního týmu, se stejnou jistotou a lehkostí, s jakou se noří do vod mořských. A přestože se festivalovým hostům, divákům a všem aktivitám věnovali naplno, bylo zřejmé, že chvílemi už jsou myšlenkami u dalšího, 14. ročníku. Jaké novinky a zajímavosti přinese zatím neprozradili, ale máme se prý na co těšit.