Budějcká skupina The Greens patří mezi kapely, kterých je v dnešní době bohužel spíše nedostatek. Je to dané hlavně tím, že všichni členové do společného hraní dávají celá svá srdce. Často se smíchem říkají, že nejsou kapela, ale prostor, kde si parta přátel dobíjí baterky. Možná právě proto z nich pak při koncertech sálá neuvěřitelná harmonie a pozitivní energie. The Greens aktuálně pracují na přípravě debutového alba, jehož vznik lze momentálně podpořit ve sbírce na Hithitu. Nejen o připravovaném albu a plánech do budoucna jsme si povídali s Honzou Novotným, který je jedním ze zakládajících členů.
Jak dlouho už kapela The Greens společně funguje a jak to vlastně vůbec začalo?
S Berym spolu hrajeme už asi od patnácti let. Na střední jsme hráli hlavně pro kamarády u táboráku, na vysoké jsme do toho mlátili hlavně po hospodách. Naše cesty se sice občas na chvilku rozešly, ale pak jsme se zase naštěstí vždy našli. Jinak já jsem sedm let hrál s kapelou Pub Animals, takže jsem neměl moc času na další projekty. Když jsem tam po sedmi letech končil, tak jsme si s Berym řekli, že do toho teď půjdeme společně. Dali jsme se dohromady ještě s Maulosem, Kačenkou a Víťou a nějak spontánně z toho najednou vznikli The Greens.
Jaký styl hrajete a co je pro vaši tvorbu specifické? Je něco, co vás jasně odlišuje od jiných skupin podobného ražení?
Asi je to něco jako „rockpopfolk“… Těžko říct. To ať posoudí někdo, kdo to chce škatulkovat. My máme rádi nějaké svoje oblíbené kapely a společně s Honzou Ponocným dáváme dohromady muziku, která se nám líbí. Možná je to takový starý rockpop?
Máte za sebou již nějaký ten koncert. Jaké byly začátky a co vás na hraní před publikem nejvíce baví?
Začátky byly konkrétně pro mě hodně těžké… Vlastně ještě pořád jsem při koncertech dost nervózní, i když už jsem toho předtím hodně odehrál s Pub Animals. Jenže tam nás bylo osm a já jsem stál v pozadí. Teď je to něco úplně jiného! Najednou jsem vepředu, komunikuji s publikem a jsem stále všem na očích. Sice mám za sebou stovky koncertů z dřívějška, ale tohle je úplně nový prostor. Haha, no a taky už nejsem zrovna nejmladší, takže je to fakt hodně těžký začátek.
Koncem léta jste odehráli koncert na lipenské Stezce v korunách stromů. Jak se vám hrálo na takovém netradičním místě?
Bylo to parádní. Úžasná atmosféra a opravdu zvláštní pocit z toho netradičního pojetí koncertu. Ze začátku jsme byli (opět) hodně nervózní, ale lidi nás z toho vytáhli a od půlky koncertu už to bylo, jak má být!
Co považujete za váš dosavadní největší kapelní úspěch?
Asi hraní před Lenkou Dusilovou nebo Jaroslavem Hutkou (tímto děkujeme Davidovi Matějíčkovi a Café Klubu Slávie).
Aktuálně pracujete na přípravě první desky. To je zlomová chvíle pro každou kapelu, co od prvotiny očekáváte?
Chtěli bychom se dostat více do povědomí a proniknout postupně mezi lidi. Nemáme velké ambice, ale případným úspěchům se rozhodně bránit nebudeme.
Na desce spolupracujete s muzikantem Honzou Ponocným, který je už dobře známý pod pseudonymem Circus Ponorka. Proč jste si vybrali zrovna jeho a co od kooperace s ním očekáváte?
My jsme ho nějak nehledali, ono se to prostě zase stalo. Honzu Ponocnýho doslova miluje náš Bery. Je to jeho idol, vzor. Poprvé mi s ním ukazoval video snad už někdy na podzim roku 2014. Tehdy jsem vůbec nevěděl, co to má být. Stál tam maník na balkóně a prý dělal Balcony music. Haha. Za rok měl Bery rozlučku se svobodou a já byl jeho svědek. Tak jsem prostě napsal Honzíkovi a požádal ho, jestli by nezajel zahrát. Vůbec jsem tehdy nevěděl, co je to za zvíře a když jsem s ním mluvil, tak řekl: „Hele, tenhle termín by šel, dohrajeme s Mekym, po nás nastupuje Kája Gott a já stihnu přejet“. A tak to celé začalo. Už na svatbě nás napadlo, že by bylo fajn to dát dohromady. Myslím si, že i Honza byl překvapený, jak ho Bery miluje…
K tomu, aby se deska skutečně natočila už chybí jen potřebné finance. Peníze sháníte prostřednictvím sbírky na Hithitu. Kolik a na co přesně potřebujete?
Abychom desku dokončili, zbývá nějakých 90 tisíc korun a ty chceme vybrat právě prostřednictvím HitHitu. Zaplatit se musí studio, mix, mastering, lis cédéček. Chceme udělat opravdu kvalitní album, a to už dneska bohužel není o desetitisících.
Přijde mi, že pro přispěvatele nabízíte dost originální odměny. Můžete nám nějak blíže představit největší lákadla, která jsou ve hře?
Bereme věci s lehkostí a humorem. Maulos říkal, že jsme to u těch odměn trochu přehnali, ale tak víte jak – věříme, že kdo nás podpořit chce, ten nás podpoří a nezáleží na tom, jestli jsou odměny střelený nebo ne. Myslím, že koupit si karmu by v naší republice pár lidí potřebovalo. A když ne karmu, tak namasírovat Berymu nohy? No nekup to!
Doufám, že vše zdárně dopadne a deska se natočí. Dívala jsem se, že křest je předběžně naplánován na 30. března. Chystáte něco speciálního?
Chystáme hosty z řad kamarádů muzikantů. Bude tam samozřejmě i Honza Ponorka. Jasný scénář ještě dohromady daný není, ale už máme místo. Bude to v Highway 61 v Českých Budějovicích. Věřím, že nám Kája bude shora držet palce – stejně mu ten křest asi věnujeme… Právě on mi kdysi půjčil první elektrickou kytaru. Jinak čtvrtina z toho, co na křtu vyděláme půjde na nadaci Barči Sedláčkové.
Tak to je moc hezké. Vím, že Barču Sedláčkovou podporujete již delší dobu. Co vše se už povedlo?
Každý rok se povede vybrat necelých sto tisíc. Ale ono to není tak úplně o těch penězích jako spíš o určité „publicitě“. Chceme, aby se vědělo, že i holky jako Barča, se kterýma se svět nemazlí, se s tím moc „neserou“. Jsme rádi, že můžeme dělat dobrý skutek a myslíme si, že i Barča je ráda, že jí každý rok s něčím pomůžeme – třeba přispějeme na elektrický vozík.
Budeme vás teď začátkem roku někde moci vidět koncertovat nebo první letošní možností bude až křest?
První letošní koncertování bude křest. Bude to pro nás velká výzva. Poprvé se představíme s bicíma a elektrickou kytarou. No, držte nám palce!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.