Oživení mnohých po roce 1989 doslova znovuzrozených památek i méně známých a turisty neprávem opomíjených historických míst a objektů je cílem přeshraničního česko-rakouského projektu „Památky žijí“, který se nyní po tříleté realizační fázi pomalu blíží do svého finále.
Na jihu Čech je partnerem projektu s oficiálním názvem „Zlepšení přístupu a propagace kulturního dědictví v regionech Jižní Čechy – Vysočina – Waldviertel – Mühlviertel pro hrady, zámky, kláštery a města s hradbami ATCZ31“ Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR).
„Hlavním záměrem je zvýšení návštěvnosti do projektu zapojených památek, prodloužení doby pobytu turistů a zvýšení počtu přenocování v projektovém regionu. Druhým efektem by mělo být rozptýlení turistů po celém regionu, což by mělo částečně snížit často až neúnosný návštěvnický tlak na některé nejznámější památkové objekty a lokality. Například na Český Krumlov, který se již snaží pohyb turistů po městě regulovat,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.
Mezi podpůrné aktivity projektu patří veletrhy cestovního ruchu, semináře, press tripy a fam tripy pro novináře, blogery, instagramery či odborníky v cestovním ruchu, finanční podpora akcí na zapojených objektech, mediální podpora těchto akcí a podobně. V rámci nich JCCR realizovala poměrně rozsáhlou mediální kampaň a „živé jihočeské památky“ představila například na veletrzích cestovního ruchu Travelfest v Českých Budějovicích, Ferienmesse a Waldviertel tour ve Vídni, ITEP v Plzni, GO a RegionTour v Brně, Infotour v Hradci Králové a na dalších místech.
„Zásadními aktivitami byla analýza do projektu zapojených památek, vznik tematických přeshraničních turistických stezek, mapa památek, mapa zmíněných stezek, publikace příběhů znovuzrozených památek, nový turistický navigační systém na zámku Třeboň a podpora kulturních akcí na zapojených památkách,“ poznamenala manažerka projektu „Památky žijí“ z JCCR Klára Kaštylová.
Náklady na jihočeskou část tříletého projektu, který skončí letos v prosinci, jsou zhruba 7,5 milionu korun, z nichž 85 procent pokryjí prostředky z evropského dotačního programu Interreg Rakousko-Česká republika. „Vytvořením přeshraničních tematických stezek budou památky obou zemí propojeny do jednoho turistického produktu a propagovány. Tyto stezky tak povedou i k většímu množství delších návštěv,“ dodala Kaštylová.
Na projektu se společně podílí na české straně Jihočeská Silva Nortica jako vedoucí partner, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Národní památkový ústav a Vysočina Tourism. Na rakouské straně pak Destination Waldviertel a Mühlviertel Marken coby strategický partner.
„V jižních Čechách se do projektu zapojilo 42 památkových objektů a městských památkových rezervací, na Vysočině 29, v horním Rakousku čtyři místa a v dolním Rakousku 21. Celkem se tedy na obou stranách hranice jedná o 96 památkových objektů a městských památkových rezervací,“ shrnula Kaštylová.
Jihočeské „živé památky“ zastupují nejpočetněji zámky (16). Konkrétně Vysoký Hrádek, Mitrowitz, Týn nad Vltavou, Kratochvíle, Dub, Vimperk, Dobrš, Blatná, Měšice, Lnáře, Bechyně, Třeboň, Jindřichův Hradec, Český Rudolec, Nová Bystřice a Dačice. Následují města s hradbami (11). České Budějovice, Nové Hrady, Žumberk, Prachatice, Vodňany, Písek, Bechyně, Tábor, Třeboň, Nová Bystřice a Slavonice. Kláštery (8). Borovany, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Vyšší Brod, Milevsko, Klokoty, Minoritský klášter v Jindřichově Hradci a jindřichohradecké Muzeum fotografie a moderních obrazových médií. Pomyslný žebříček uzavírají hrady (7). Nové Hrady, Rožmberk, Strakonice, Zvíkov, Bechyňská brána a věž Kotnov, Soběslav a Landštejn.
Oživlé památky nabízejí velmi často i silné příběhy své novodobé historie znovuzrození. Příkladem je zámek Dub u Prachatic, který už 21 let opravuje v podstatě svépomocí rodina Jaroslava di Battaglii, rytíře Řádu Božího hrobu. Zámkem, kde do začátku 90. let minulého století sídlilo zemědělské učiliště a který je stále v rekonstrukci, turisty provádějí sami majitelé. Po činnosti školy bylo z objektu vyvezeno více než 200 tun odpadu. V současné době je zámek Dub oficiálním sídlem Řádu Božího hrobu v Čechách.
Znovuzrozením, ovšem za zcela jiných podmínek, až neskutečně rychle a s více než 320 miliónovým finančním krytím zdroji Evropské unie, prošel komplex klášterů v Českém Krumlově. Areál klášterů minoritů a ženského řádu klarisek s klášterním kostelem je umístěn historické čtvrti Latrán nedaleko českokrumlovského hradu a zámku. Po ukončení projektu revitalizace dnes komplex nabízí široké laické i odborné veřejnosti, zvídavcům, mládeži i rodinám zcela unikátní formou klášterní život, kulturu, historii a umění daného období. Současně ovšem vytváří také mimořádně zajímavý prostor pro poznání, zážitky i odpočinek.
