Dnes, 15:05
Jihočeské divadlo po odchodu z budějovického Metropolu čeká výrazná změna. Vedení řeší, kde bude v dalších letech hrát a jak nahradit chybějící velkou scénu pro operu a balet. Ve hře je rekonstrukce kulturního domu, využití alternativních prostor i případná stavba nové budovy. Než padne rozhodnutí, bude muset divadlo omezit repertoár a část produkcí přesunout do menších scén či pod širé nebe.
Na konci školního roku Jihočeské divadlo definitivně opustí budějovický Metropol, který už podle vedení nesplňuje technické ani bezpečnostní podmínky pro provoz velkých operních a baletních produkcí.
„Poslední rok docházelo k tomu, že nešla opona, vypadávala světla nebo elektřina. Už by to pro nás opravdu nebylo bezpečné a už to ani vlastně neumožňovalo důstojný provoz,“ popsala ředitelka Jihočeského divadla Martina Schlegelová.
V Metropolu se podle ředitelky budou dál nabízet zájezdová představení z Prahy nebo akce pro školy a školky, ale pro velká představení, která vyžadují funkčnost všech technologií, již prostory jednoznačně nedostačují.
Po odchodu z Metropolu se opera a balet přesunou zpět do historické budovy Jihočeského divadla v centru Českých Budějovic. Ta ale kapacitně ani technicky neodpovídá potřebám velkých inscenací.
Podle vedení to znamená zásadní omezení repertoáru. Velké operní a baletní produkce se přesunou především do letních open-air scén, zatímco zimní sezona bude muset počítat s komornějšími projekty. Menší prostor navíc budou sdílet tři soubory současně, činohra, opera i balet.
Počet repríz bude mnohem menší, protože když se zkouší nová premiéra, tak se týden v divadle nehraje, protože se musí udělat generálky. V tom objektu míval premiéru jeden soubor a teď tam budou tři soubory, tak si dokážete představit počet týdnů, kdy se prostě nebude hrát. A potom se ty soubory budou muset o jeviště prostě poprat, takže celkově představení bude míň. To je matematika, s tím se nedá nic dělat.
Vedení divadla navíc upozorňuje na riziko odchodu umělců. Pokud budou nouzové podmínky trvat příliš dlouho, může být podle Schlegelové složité udržet kvalitní soubory.
„Když kvalitní umělci dostanou nabídku z jiného divadla, odejdou. My jim nedokážeme konkurovat podmínkami a udržet je tady nebude vůbec jednoduchý, respektive to bude nemožný a my ani ty platový podmínky jim neumíme nastavit tak, abychom je nějak přesvědčili, že nemají odcházet do národních divadel jinam,“ uvedla.
Variant je několik, ale žádná zatím není potvrzena. Ve hře je rozsáhlejší rekonstrukce Metropolu, stavba nové kulturní budovy nebo přeměna některého z industriálních areálů, například bývalého Viscofanu.
Právě kolem Viscofanu v posledních týdnech vznikly spekulace, že by se tam divadlo mohlo přesunout téměř okamžitě. Vedení divadla ale podobné interpretace odmítá. Areál by podle Schlegelové mohl v budoucnu posloužit maximálně pro festivalové site-specific projekty v rámci Jižního Svérázu, nikoliv jako rychlé řešení provozu.
„To bylo nedorozumění. Že by tam divadlo mohlo hned přijít a hrát, to je nesmysl. Bude to chtít velkou přestavbu toho areálu,“ uvedla ředitelka.
Podobně skepticky mluví i o dalších alternativních prostorách, divadlo například plánuje některá představní v budově Z na výstavišti. Některé produkce by se tam podle nich hrát daly, ale běžný provoz velkého repertoárového divadla by byl ekonomicky neudržitelný. „Vstupenka by musela stát dva až dva a půl tisíce korun, aby se to zaplatilo,“ vysvětlila ředitelka divadla.
Čtvrtek, 23. dubna 2026, 11:02
Prodaná nevěsta i dinosaurus v nákupním centru? Tak vypadalo představení festivalu Jižní Svéráz, který letos v létě promění Jihočeský kraj v jedno velké jeviště. Diváci se budou vydávat do ulic, parků, historických objektů i méně obvyklých míst, kde...
Významnou součástí zůstává Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, kde začne letní sezona už 3. června inscenací Dekameron. Jenže ani budoucnost „točny“ není bez komplikací.
Nedávné prodloužení pronájmu o další tři roky divadlo vítá, současně ho ale vnímá spíš jako odklad problému než skutečné řešení. Provoz v zámecké zahradě je stále složitější kvůli přísnějším pravidlům památkové ochrany, omezenému zázemí i technickému stárnutí samotného hlediště.
„Město nám snad dá nějaké peníze na průběžnou opravu této točny, ale ono to je jako starý automobil. Můžete ho průběžně opravovat a pak jednou prostě přestane jezdit,“ popsala ředitelka Schlegelová. Podle ní navíc současné podmínky komplikujíí i základní servis pro diváky, například dlouhodobě nevyřešené sociální zázemí s toaletami.
Na dotaz, jaké ideální řešení této situace by si ředitelka představovala, odpověděla jasně. „My už si nic nepředstavujeme. Jen doufáme, že se rozhodne o nějaké variantě, která nás dovede k velkému sálu,“ shrnula Schlegelová.
Ve hře přitom zůstává i výstavba zcela nové divadelní budovy „na zelené louce“. Ředitelka zmínila jako možné lokality například Mariánské náměstí, areál Viscofanu nebo se smíchem uvedla i Stromovku. Takové řešení by mohlo přinést moderní scénu odpovídající potřebám současného provozu, zároveň by ale znamenalo běh na dlouhou trať.
„My nejsme v pozici, abychom si mohli vybírat. My bychom hlavně byli rádi, aby už se nějakým směrem vykročilo a řeklo, co bude, protože potřebujeme mít nějakou perspektivu,“ uzavřela ředitelka divadla s tím, že současná situace je podle ní především krizovým managementem, který však může trvat řadu let.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?