Člověkem zmítala nostalgie, ale také hrdost a možná i smutek, že za pár okamžiků bude po všem... Legendární Krabathor vyrazil po dlouhých letech nečinnosti na krátké turné, které v pondělí odstartovalo v Budějcích. Jihočeská metalová událost roku? Věřím, že pro velkou řadu fanoušků, kteří si koncert v Café Klubu Slavie nenechali ujít, ano. A že jich bylo skutečně hodně!
Ono se těžko ubránit nostalgii. Snad každý český fanda extrémního metalu doma neustále sjížděl Lies či třeba Orthodox. Desky neskutečně kvalitní a zubu času odolávající. V davu přihlížejících se určitě našli i ti, kteří kapelu objevovali už v 80. letech, kdy Krabathor (tehdy ještě bez H) sypal jedno našlapané demo za druhým. Na druhou stranu nechyběla ale ani mladá generace, jež v době vydání debutu Only Our Death Is Welcome (rok 1992) ještě nebyla na světě, jak poznamenal baskytarista Bruno. Pro ně to byl vůbec první koncert Krabathoru a nejspíš i ten poslední...
Vraťme se ale na začátek akce, kdy scénu okupovala sušická mlátička Mortifilia. Těžko si představit vhodnější volbu supportu. Mortifilia je letitá bestie, která patří k vůdčím souborům tohoto žánru v Čechách. Precizní muzikanti, šikovně vystavěné kompozice a feeling rozjetého kombajnu. Hrálo se jak ze stále aktuální fošny Fate, tak i ze starých klasik, jako je například Christ Hunt. Paráda.
Společně s Krabathorem jedou turné pražští Brutally Deceased, kteří si budují renomé jedné z nejlepších žánrových kapel u nás. A kvality potvrdili i v Budějcích. Byl to neskutečný vichr, který se těžko popisuje slovy. Maximálně energická smršť, po které se člověk cítil jak zmlácený. Obdiv zasluhuje hlavně zpěvák Michal, který do toho šel natolik, že je s podivem, že ho po druhé skladbě netrefilo. Pokud takto zvládne celé turné, smekám pomyslný klobouk. Brutally Deceased odehráli koncert, který na naší undergroundové scéně nemá obdoby. Pokud bych měl zmínit kapelu, jež si zasluhuje stejnou pozornost jako svého času Krabathor, neváhal bych ani na vteřinu...
Zhruba v půl desáté už přišel čas hlavní kapely. Krabathor v sestavě, která nahrála legendární Lies... Bruno a Christopher na jednom pódiu... Kdo by tomu ještě předloni věřil? Hrálo se ze všech desek, které tato dvojice natočila, přičemž se nezapomínalo ani na demáče. Faces Under The Ice, Eternal, Psychodelic, The Truth About Lies, Unnecessarity, Orthodox, Imperátor... Co skladba, to hymna. Je třeba další komentář? Ano, občas to zahaprovalo, ale čert to vem. Kapela je na začátku tour, takže se chyby odpouštějí. Jako celek byl Krabathor mašina, která obecenstvo zatáhla zpátky do 90. let. Potěšil i výrazný zvuk, jež celkový zážitek jen umocnil.
Na pohodě se podepsal i velmi přátelský, respektive pohodový přístup kapely. Bruno hýřil vtipem a bylo vidět, že si společné chvíle sám užívá na maximum. Nemluvě o tom, že když kapela dohrála, okamžitě muzikanti přišli mezi fanoušky, aby se mohli vyfotit a tak dále. Tak by to mělo vypadat, žádné nabubřelé pózy...
Celá akce měla vlastně jen jedinou kaňku, se kterou se ale od začátku tak nějak počítalo. Řeč je o některých tanečnících, kteří opět využili šance si bouchnout do živého masa kolem... Ano, deathový koncert není sobotní diskotéka. Mosh pit na něj svým způsobem patří, ale otázkou je, kde jsou jeho hranice a zda jde ještě o „paření“.
Vše skončilo v rozumnou dobu - zhruba před jedenáctou hodinou. Samozřejmě by někdo mohl poznamenat, že kapela měla hrát ještě alespoň o 20 minut déle, ale takto to byla smršť bez hluchého místa. Buďme rádi, že se Krabathor vrátil. Stále má co říct, proto doufejme, že vše tímto turné neskončí. A pokud ano, zbude nám alespoň krásná vzpomínka. Tu nám nikdo nevezme...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
