Pub Animals exkluzivně pro Budějckou Drbnu!

Jak se žije muzikantům na jihu Čech? Máte pocit, že pražské kapely mají cestu ke slávě snazší?

Pája: Muzikant, nemuzikant, já mám jižní Čechy nejradši na celém světě! Měl jsem už tu možnost žít dlouhodobě v Americe a Německu, ale svůj budoucí život si plánuji tady. Prostě srdcovka. Jinak dneska je ten svět tak propojený, že když se zítra rozhodneme natočit CD s producentem z Německa, může se to klidně splnit aniž bychom se kdy potkali. Mimochodem, přesně tuto věc právě plánujeme, ale nepředbíhejme.  V tomto pohledu mají regionální kapely stejnou výchozí pozici jako ty pražské. Jednoduše, když člověk maká a má ten správný přístup je jedno odkud je.

Štěp: Neřekl bych, že kterákoliv kapela má snadnou cestu ke slávě, ale obecně platí, že v Praze je více kvalitních muzikantů. Když tam zakládáte kapelu, je z čeho vybírat. V menších městech jako jsou České Budějovice nebo Český Krumlov jsou možnosti omezené. Po muzikantovi se musíte pídit a buď zjistíte, že už hraje v jiné kapele, nebo vám nezbývá nic jiného než si takového muzikanta vychovat. Už máme ve zkušebně připravený tři klece na odchyt muzikantů, zatím do nich ale zavíráme jen našeho basáka Martina.

Můžete čtenářům přiblížit, jak se změnil život kapely po velkém úspěchu v Andělech? Přibylo koncertů, nabídek na spolupráci?

Pája: Myslím, že hrozně důležité je, že máme svoje hudební vzory, inspirace a nedosažitelné cíle. Před 5ti lety, když jsme začínali, bych Anděla považoval za naprosto nedosažitelný úspěch. To je na snech krásné, občas se prostě splní a věřte, že už teď připravujeme splnění dalších, mnohem větších  Největším oceněním je pro mě radost lidí, kteří na nás chodí. Anděl je taková oficiální třešnička. 

Dá se v českých podmínkách muzikou vůbec uživit?

Pája: U nás to jde velmi těžko. Je to hodně náročný koníček - cestování, zkoušky, koncerty, strava, nedostatek spánku…člověk je často úplně vyčerpaný, ale neumím si představit život bez toho. Spoříme si do společné kasy, tedy nikdo z nás z hudby nemá ani korunu. Neradi děláme kompromisy v kvalitě a tak si musíme spořit hodně.   Česká hudební scéna žije z nadšení ne z peněz – věc, která na první pohled může vypadat pozitivně má i svoje zásadní negativa. Často se u nás zapomíná na to, že nahrát super CD nebo natočit originální klip stojí velkou spoustu peněz. Od českých kapel se očekávají světové výkony, ale k tomu tady nejsou úplně ty správné podmínky. 

Štěp: Bohužel v Čechách zatím muzika nemůže být naším živobytím. Je to trochu dáno i takovým tím českým buranizmem a pocitem, že za kulturu se nic neplatí. Mnozí z nás, jako třeba já, řadí muziku na přední místo našich priorit. Rádi bychom v budoucnu poznali i jiné podmínky než ty české a proto momentálně komunikujeme i s některými zahraničními promotéry. Každopádně si dáváme záležet na tom, abychom si v Čechách získali své místo a třeba i s jinými kapelami s podobným smýšlením tyto podmínky pomohli změnit.

Brzy vás Budějčáci uvidí na Majálesu…..

Pája: Už se moc těšíme! Pub Animals hrají 6.5. od 18:50 na Sokoláku a pokud vyjde počasí bude to skvělá party. Majáles samotný je velmi dobře připravený a nabízí úplně jiné interprety, než ostatní české majálesy. Myslím, že organizační team razí dobrou strategii, i když podle reakcí na diskuzi na oficiálních webových stránkách je mezi lidmi poněkud kontroverzní. Lidi se musí rozhodnout, jestli chtějí běžný český masokombinát anebo objevovat nové interprety a rozšiřovat si obzory. To druhé Budějovický Majáles letos nabízí.

Štěp: Majáles má u nás v Českých Budějovicích své místo a tradici. Organizátoři z Majálesu udělali opravdový kulturní svátek. Na druhou stranu, minulý rok jsem navštívil hlavní večerní program na Sokoláku a některé kapely mě svou hudbou naladili spíše na negativní, depresivní notu. Proto doufám, že se nám letos podaří Majáles trochu rozsvítit.

Můžete srovnat vystupování na klubové scéně i na festivalech. Kde se vám hraje lépe?

Pája: Bohužel Vám asi neřeknu nic originálního.  Rádi bavíme lidi, takže je úplně jedno, jestli je to v klubu, na festivalu a nebo třeba v raketoplánu. Všichni máme spoustu starostí, občas je super si trochu odpustit a uvolnit se…třeba s Pub Animals.

Vystupovali jste i na největším reggae festivalu v Evropě (španělský Rototom Sunsplash – pozn.red.). Lze srovnat podmínky na festivalech u nás a ve světě?

Pája: Jezdíme se na evropské festivaly učit. Je to radost pozorovat profesionalitu od A do Z, od kapel, až k organizaci, od chování lidí až po občerstvení. To se u nás často nevidí, ale pomalu se to zlepšuje.

Štěp: Ty nejprofesionálnější zahraniční kapely si podmínky určují sami. Myslím, že nejsme příliš nároční. Je pro nás jako muzikanty příjemné, když prostředí festivalu nebo jakéhokoliv koncertu jsou pro kapelu nastaveny tak, že se můžeme soustředit pouze a jen na naše živé vystoupení.

Jak pokračuje práce na vašem prvním videoklipu ke skladbě Elephant Man? Prozradíte nám, kde se natáčí nebo se bude natáčet a nebo to bude pro vaše fanoušky překvapení?

Pája: Přípravy pokračují výborně! Natáčet se bude v Praze s německým režisérem a produkcí, americkým kameramanem a uzbekistánskou maskérkou.  Přesnou lokaci vám ale neřeknu. Naznačím jen, že se v klipu objeví i naši dědečkové a pravděpodobně v něm budou trikové prvky, které u nás ještě nikdo, ani na filmovém poli, nepoužil. Máme to štěstí, že se kamarádíme s člověkem, který sestavuje filmové efekty pro filmy jako Harry Potter nebo Piráti z Karibiku. Je to přesně ten přístup, o kterém jsem mluvil v úvodu. Když už, tak už - nespokojit se s průměrem.

Díky za rozhovor a určitě se uvidíme na budějckém Majálesu!!!!!! 

Autor: Bramberka Nová