Člověk by neměl mít přehnaná očekávání... Jenomže v případě Interstellaru bylo těžké se tomu ubránit. Mnoho lidí nový Nolanův snímek pasovalo už týdny před premiérou na nejlepší biják letošního roku. Precizní režisér, výborný námět, skvělí herci a obrovský rozpočet. Tak kde se to zadrhlo?
Už předem bylo jasné, že po řemeslné stránce nebude Interstellaru co vytknout. A Nolan skutečně nezklamal. Nádherné záběry ze Země, kosmu i jednotlivých planet jsou vůbec tím nejlepším, co film nabízí. Vše je natočené poctivě a svým způsobem „old schoolově“, což v dnešní digitální době kvituji. Společně s opravdu dechberoucím zvukem a výborným soundtrackem Hanse Zimmera tvoří vizuál celek, kvůli kterému se jednoznačně vyplatí kino navštívit. O to větší škodou pak je, že se tvůrcům nepodařilo zachytit dostatečnou atmosféru. Napětí, očekávání a také silnější emoce. Ačkoliv si film plyne poměrně nenásilnou formou, mnoho věcí je vysvětleno pouze zkratkovitě, což zamrzí hlavně v první polovině. Zemi čeká konec, ale divák se nic bližšího nedozví.
Je pak těžké se dostat pod kůži hlavnímu hrdinovi, který se během několika minut rozhodne opustit své děti a nic jim nevysvětlit. Vzhledem ke stopáži je smutné, že je v takových chvílích film spíše povrchní, svým způsobem emočně prázdný, ačkoliv je snaha o slzavé okamžiky urputná.
Právě nefungující emoce a neztotožnění se s hlavními hrdiny považuji za největší chybu, kvůli které nemůžu film akceptovat za nic víc než jen pěkně natočený blockbuster. Díky alespoň za scénu, kdy si Matthew McConaughey přehrává vzkazy ze Země. I v tomto případě samozřejmě leckdo může mluvit o samoúčelnosti, ale tato pasáž zkrátka funguje na maximum.
Je tedy třeba se zaměřit především na vizuální stránku a ta chytá grády od chvíle, kdy kosmonauti proletí černou dírou. Snímek se šmahem proutku dostává na jiný level a Interstellar konečně připomíná velký film, který by se mohl zapsat do dějin. Nolan si diváka omotává a tempo drží až do konce, ačkoliv samotné rozuzlení v mnohých vyvolá rozpaky, respektive nepochopení, i když u Nolana to není nic tak překvapivého, stačí si vzpomenout na Počátek.
Hodnocení Interstellaru je složité a je mi jasné, že tato recenze vyvolá protichůdné názory a film jako takový vášnivé diskuze. Otázkou ale je, jestli se k Nolanově tvorbě nepřistupuje příliš nekriticky. Interstellar se tváří jako epický a vysoce inteligentní film. Chvílemi ale bohužel vyznívá příliš prázdně a nabubřele. Pseudointelektuálové budou tvrdit, že takto promakaná záležitost v kinech nebyla od zmiňovaného Počátku, ostatní budou souhlasně kývat, aby nevybočili z davu, ale otázkou bude, kdo ho skutečně pochopí. Zajímal by mě komentář Sheldona Coopera.
Pokud máte z této recenze pocit, že se film příliš nepodařil, absolutně vás chápu. Nebylo to však záměrem. Interstellar je dobrý blockbuster, což je ale podle mě na tak očekávaný snímek přece jenom málo. Jak již bylo řečeno, je krásně natočený, chvílemi vážně napínavý, ale funguje tak nějak napůl.
Pokud si však chcete užít další vesmírný velkofilm, určitě na něj zajděte do kina, protože na velkém plátně zajisté vynikne nejlépe. Osobně se ale raději a s větší chutí budu vracet k loňské Gravitaci či tolika kritizovanému Prometheovi. Oba filmy mě zasáhly podstatně více.
| Budějcká Drbna dává filmu Interstellar 60 % |
Recenzi filmu podpořilo multikino CineStar České Budějovice
Foto: Warner Bros. Pictures
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
