Majestátní socha vojevůdce Jana Žižky v Trocnově je oblíbeným cílem turistů i v zimních měsících. Ono se ani není čemu divit - krásné prostředí je jako stvořené pro nenáročnou a příjemnou procházku. A zmíněný pomník, který je vidět už z dálky, stále vyráží dech.
Na výlet, jehož finální tečkou je pro nás místo údajného narození slavného husitského hejtmana, se vydáváme první únorový víkend. Teploty se drží nad nulou, počasí je příjemné, takže se procházka jeví jako skvělý nápad, jak aktivně strávit volné odpoledne.
Parkujeme u budovy Památníku Jana Žižky z Trocnova. Parkoviště není nijak rozlehlé, ale zdá se jako dostačující. Minimálně v těchto měsících s parkováním problémy opravdu mít nebudete. Musíme dodat, že za odstavení auta nemusíte platit. Někomu to jistě přijde přirozené, ale ne všude to tak je.
U muzea potkáváme první turisty. Jedná se většinou o rodiny s dětmi. I my s sebou máme dítě, abychom zjistili, o jak náročný výlet se z pohledu mrňousů jedná. Od jednoho z návštěvníků se dozvídáme, že máme více možností, jak k soše dojít. On volí cestu podél rybníků, my lesem po levé straně. Svým způsobem je to jedno, protože se dá přijít jednou trasou a odejít druhou.
Cestou si pročítáme různé informační tabulky a shodujeme se, že je místo pěkně upravené. Mrňous poslušně cupitá a sbírá šišky. Každou chvíli můžu čekat, že mi jedna přistane na hlavě… Míjíme se s párem, který má s sebou psa. „Krásný den,“ přejí nám s úsměvem. Člověk by neřekl, jak taková přátelská atmosféra, kterou pociťujeme od příjezdu do areálu, může potěšit, respektive jak až zvláštně v dnešní době vyznívá. Asi máme zkrátka štěstí na dobře naladěné lidi…
K soše, na kterou nejmenší člen naší výpravy nevěřícně valí oči, se dostáváme poměrně rychle. Před námi se u Žižky fotí jedna rodinka. Otec však bojuje se zásadním problémem - jak do objektivu nacpat celou sochu a zároveň rodinku? Couvá, couvá a nakonec to vzdává. „Je prostě moc velký,“ hlásí.
Obří Jan Žižka, jehož autorem je Josef Malejovský, je skutečně impozantní. „Vzbuzuje ve mně až moc velký respekt. Trošku se bojím tak velkých soch,“ říká jedna z návštěvnic, která na ostatní čeká opodál.
S prckem si pořizuji selfie a po několika minutách vyrážíme k místu, na kterém se Jan Žižka údajně narodil. Nachází se jen několik metrů od sochy a naleznete zde velký kamen s nápisem. Ten sem byl údajně umístěn již před více než 100 lety.
Cíl máme za sebou, takže následuje návrat. Malinko přituhuje, takže už jdeme přece jenom rychleji než nahoru. I když se k autu vracíme kolem páté hodiny, přijíždějí další turisté. Faktem je, že před setměním může mít areál úplně jinou atmosféru.
Jestliže přemýšlíte, kam vyrazit na nenáročnou zhruba hodinu a půl dlouhou procházku krásnou přírodou, stezka kolem sochy Jana Žižky vás určitě potěší. Vládne zde klid, prostředí je nádherné a jednoznačně se zde dočkáte zaslouženého relaxu. Zkrátka pohodička a náš tip na příjemné odpoledne. V letních měsících také můžete navštívit místní muzeum!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
