Noc ze soboty na neděli bude o hodinu kratší. Přecházíme na letní čas

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Loni na podzim schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.

Původní motivací pro střídání zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Podle výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy jsou ale tyto úspory v současnosti zanedbatelné. Roční úspora elektřiny podle Skořepových výpočtů vychází na zhruba 30 milionů korun. To představuje ani ne tisícinu procenta hrubého domácího produktu země.

Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse o vlivu na lidské zdraví. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Čas od času se objeví i iniciativy za zrušení změn. Asi nejznámějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je senátor Petr Šilar, který v rámci evropské iniciativy chce letní čas zrušit.

„Změna času mi nevadí, nemám s ním problém, i když nechápu její současný význam. Pracuji v nepřetržitém provozu, tak mě jen štve, když se čas vrací zpět a já mám zrovna službu, že jsem v práci o hodinu déle. Ale teď je pracovní směna o hodinu kratší, takže to se moji kolegové, kteří slouží, mají, “ tvrdí Ludvík Král z Českých Budějovic.

„Střídání času je naprostá hloupost. Je to k ničemu a mě trvá možná i týden, než se změnou času vyrovnám. Jsem unavená, ospalá. A to se prý s posunem špatně vyrovnávají hlavně starší lidé a děti. Já ani do jedné kategorie nepatřím a mám s tím problém. A znám i další lidi, kterým to vadí. Kdyby se změna času zrušila, bylo by to nejlepší,“ zlobí se na změnu času Michaela Krátká.

 „Člověk, který si při zaměstnání chce užít alespoň trochu léta, je rád, že existuje letní čas. Je déle vidět na různé aktivity,“ říká Petr Barák.

Kvůli změně zimního času na letní se v noci ze soboty 25. března na neděli 26. března o hodinu opozdí také patnáct dálkových vlaků Českých drah a společnosti RegioJet. Regionální dopravy se posouvání ručiček o hodinu dopředu ale nedotkne, tyto spoje vyjíždějí až po čtvrté hodině ranní, tedy již podle změněného času.