Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem dárců krve. Situaci nepřispívají plazmaferetická centra, do kterých lidé chodí darovat krevní plazmu, za níž dostanou zaplaceno. Jenže takto získaná plazma se vyváží do ciziny jako surovina, ze které se vyrábí farmaceutické přípravky. Přímo k lidem, kteří jsou v ohrožení života a krev tak nutně potřebují, ale neputuje.
„Je tomu deset let, co Český červený kříž reagoval na rozvoj plazmaferetických center v České republice zaměřených na odběry plazmy, za něž nabízejí svým klientům finanční příspěvek. Mnohdy je finanční motivace ještě zdůrazněna odměnou za získání dalšího klienta, zaznamenali jsme i nabídky financování maturitních večírků a podobně,“ informoval Český červený kříž.
Plazmaferetická centra využívají v zásadě dvojí motivace. Kromě finanční částky označované nejen jako odměna, ale také jako „kompenzace“, „náhrada“ a podobně, zmiňují také prospěšnost „darování“ krevní plazmy. Neupozorňují ale na to, že odebraná plazma slouží jako pouhá farmaceutická surovina vyvážená z Čech, na rozdíl od krve darované v nemocničních transfúzních zařízeních. Ta pomáhá výhradně konkrétním pacientům zdravotnických zařízení v České republice a nelze ji ničím nahradit ani zajistit dovozem.
Zmínění „dvojí motivace“ je nepochybně účinné a lze říci, že se naplňují obavy, které Český červený kříž zmínil již před deseti lety zmínil. A to, že dochází k poklesu dárců krve evidovaných v nemocničních transfúzních zařízeních. Z přibližně 295 tisíc v roce 2007 poklesl počet dárců na zhruba 250 tisíc. Český republika se naopak kvůli klientům plazmaferetických center stala evropskou velmocí ve vývozu krevní plazmy.
„Za závažné pokládáme především fakt, že setrvale klesá počet nových dárců krve, což je logické, neboť klienty plazmaferetických center se, zejména z řad mladých lidí, stávají i ti, pro něž finanční motivace není primární a kteří by se za jiných okolností velmi pravděpodobně stali bezpříspěvkovými dárci krve v nemocničních transfúzních zařízeních,“ podotkl prezident Českého červeného kříže Martin Jukl.
Přitom ani v roce 2007 nebyl počet dárců krve optimální (ten pro měl českou zemi dle doporučení světové zdravotnické organizace činit alespoň 400 tisíc), avšak trend dalších let je právě opačný. „Nedomníváme se, že činnost plazmaferetických center prospívá stavu základny bezpříspěvkových dárců krve v nemocničních zařízeních transfúzní služby, tedy těch, které jediné odebírají krev pro pacienty v České republice,“ doplnil Jukl.
Předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuszková, potvrzuje, že tento trend je pravdivý. „V roce 2016 darovalo krev nebo její složky v nemocničních transfuzních zařízeních kolem 250 tisíc dárců. Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve například v případě chřipkové epidemie,“ řekla Galuszková.
„Při postupně klesajícím počtu dobrovolných dárců krve je zároveň nejistá budoucnost dostatečných zásob krve v nemocnicích. Naším cílem je zastavit pokles dárců krve v nemocnicích a co nejrychleji se vrátit k počtu alespoň 300 tisíc darujících dárců ročně,“ doplnila.
Důvodem, proč Červený kříž na celém světě i odborná veřejnost usilují o to, aby krev byla odebírána zásadně bez přítomnosti finanční motivace, je bezpečnost příjemce transfúzního přípravku. Praxe plazmaferetických center vytváří naopak dojem, že za odběr je normální „nechat si zaplatit“.
Český červený kříž v zájmu dostatku bezpečné krve pro pacienty, kteří ji nezbytně potřebují, nemůže stávajícím ani potenciálním dárcům krve či jejích složek doporučit, aby se stali klienty poskytujícími krevní plazmu v privátních plazmaferetických centrech a doporučuje, aby darovali svou krev bezpříspěvkově v nemocničních transfúzních zařízeních.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
