pátek 15. listopadu 2019 Leopold

Majitelé penzionu se snaží pomocí 3D animace obnovit vzhled zatopené lipenské vesnice

V Dolní Vltavici na břehu Lipna vznikl díky majitelům zdejšího penzionu 3D projekt který ukazuje, jak vypadala zdejší zaniklá obec, odkud bylo odsunuto původní obyvatelstvo a nakonec skončila na dně lipenského jezera. Turistický spolek Lipenska uvažuje o mobilní aplikaci, která by majitelům ukazovala, co je na dně jezera.

Pomocí počítačové animace, archivních fotografií a různých svědectví pamětníků a znalců historie se snaží manželé Kondyskovi obnovit původní podobu zaniklé lipenské obce Dolní Vltavice. Vytváří 3D projekci městečka, které v 50. letech skončilo na dně lipenské přehrady. Kondyskovi jsou majitelé penzionu Calla ve stejnojmené obci ležící na břehu lipenského jezera. S projektem, který má název „Dolní Vltavice žije“, jim výrazně pomáhají studenti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Momentálně vytváříme webové stránky www.dolnivltavicezije.cz, kde děláme u jednotlivých objektů jejich popisy,“ uvádí Ema Kondysková. Jejím snem je jednou udělat projekci na vodní cloně nad hladinou Lipna a nechat vystoupit zatopené domy i s kostelem znovu nad vodu. „Je to velmi zvláštní pocit, když plavete nebo jedete na loďce a víte, že pod vámi jsou zbytky domů, kde kdysi žili lidé, jak říká básník, místo, kde kostelem dnes proplouvají ryby,“ doplňuje.

Projekt "Dolní Vltavice žije" se má stát drobným příspěvkem ke smíření národů, protože část zdejšího původního obyvatelstva byla odsunuta do Německa či Rakouska. Kondyskovi se do Dolní Vltavice přestěhovali v roce 2012, do té doby žili od studií v Praze. Manžel Petr v Praze pracoval jako advokát, Ema jako auditorka a daňová poradkyně. Oba jsou soudními znalci, Ema Kondysková také soudní tlumočnice němčiny, 5 let vedla Komoru soudních tlumočníků ČR. „Chtěli jsme změnu,“ uvedla. Vyrazili tehdy v zimě na Lipno a po návštěvě Dolní Vltavice se zamilovali do úchvatného výhledu na Lipno, „…kterého jsme se dodnes nenabažili,“ vypráví. Brzy po přestěhování shlédli v televizi pořad o 3D animaci zaniklého pracovního lágru v Krušných horách. „Kontaktovala jsem tvůrce, kteří nás navštívili. Mají k dispozici program, který laicky řečeno dává dohromady staré mapy, fotografie a vytváří 3D vizualizaci,“ vysvětluje.

Kondyskovi a penzion Calla jsou velice aktivními členy Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj cestovního ruchu od Stožce po Rožmberk.

„Projekt se nám stává i inspirací a již s některými dalšími členy Turistického spolku Lipenska přemýšlme jak zmapovat a přiblízit lidem, co a kde se vyskytovalo pod hladinou dnešního Lipna. S takovou aplikací v mobilu by plavby po Lipně na jachtách, kajacích, parníku a převozech dostaly úplně nový náboj,“ říká Jiří Mánek, předseda spolku.

Materiály získávají Kondyskovi od bývalých obyvatel, těch, kteří zde sloužili během základní vojenské služby, pomohl také českokrumlovský fotoateliér Seidel, který vlastní unikátní sbírku fotografií jihovýchodní části Šumavy, dokumentující nejen krajinu a města, ale také každodenní život obyvatel včetně vztahů mezi Čechy a Němci v 1. polovině 20. století. Materiály dodávají také Miroslav a Zdeněk Kůsovi, znalci Šumavy a majitelé truhlářského ateliéru z Kašperských Hor, kteří provozují velice navštěvovaný facebookový profil Stará Šumava.

Osada Dolní Vltavice byla založena ve 13. století. V roce 1268 toto území daroval klášteru ve Zlaté Koruně bezdětný hrabě Hirzo. V době husitské se klášterní majetek dostal do majetku Rožmberků. Obec to byla významná, strategiky položená na obchodní cestě, jejíž dominantou byl kostel sv. Linharta připomínaný již roku 1306. Novodobější dominantu tvořila výstavná budova školy z roku 1888. „Dolní Vltavice měla rozsáhlé náměstí, které bylo větší než to, které dnes mají České Budějovice,“ srovnává Kondysková. V roce 1930 měřil katastr městyse 616 ha a bylo zde 63 domů a 414 obyvatel, z toho 393 Němců. Na konci 2. světové války předznamenal budoucí osud výbuch náloží a následný boj mezi Američany a německou armádou. Již tehdy bylo poničeno několik stavení, vyhořela fara. Německé obyvatelstvo bylo v letech 1946 až 47 vystěhováno a obec již nebyla nikdy dosídlena. Původně výstavná a upravená obec se začala měnit. Zápis v kronice z roku 1955 uvádí, že „více než polovina domů se stala bouračkami. Toto pustošení začalo po odsunu Němců a pak hlavně od doby, kdy bylo vyměřeno zátopové pásmo.“ Většina staveb zanikla v letech 1958 – 1959. V březnu 1959 bylo odstřeleno zdivo kostela a většinu bývalého městečka pokryla postupně hladina jezera. „Z původní obce dnes zbyly pouze tři domy, které leží při výjezdu z obce,“ uvedla Ema Kondysková.

Kondyskovi se také starají o kapličku Stini, kde se pochovávaly oběti morové nákazy, pochází z roku 1648 a jedná se o nejstarší stavbu Dolní Vltavice. „Cítím tam silnou pozitivní energii, získala jsem původní popis kapličky,“ uvádí. Navíc ji k dalším krokům zavázali hosté jejího penzionu. „Sami, aniž bych jim cokoliv říkala a žádala je, mi poslali na účet příspěvky, které mám použít na obnovu kapličky,“ uzavřela Ema Kondysková.

Tisková zpráva

Štítky Dolní Vltavice, 3D Animace, penzion, zatopená vesnice, Lipno

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.